Přeskočit na obsah

Vlastenský slovník historický/Řezno

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Řezno
Autor: Jakub Malý
Zdroj: Vlastenský slovník historický. Rohlíček & Sievers, 1877. S. 703.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Řezno

Řezno, lat. Ratisbona, něm. Regensburg, nyní krajské město v Bavorsku, druhdy svobodné říšské město, kde odbývány byly zhusta sněmy říše Německé. Roku 1434 měli tu Čechové vyjednávání s císařem Sigmundem a posly sboru Basilejského. K diécesi biskupství Řezenského náležely jeden čas také Čechy. Ku konci r. 844 zabralo se totiž 14 lechův českých, kteří nejspíše byli v rozbroji s knížetem Hostivítem, do Ř-na ku králi Ludvíkovi Německému, kdež se 1. ledna 845 i s lidmi svými pokřtíti dali. Skutek tento měl za následek, že až do založení Pražského biskupství r. 973 celé Čechy k Řezenskému biskupství počítány byly. Avšak není pochybnosti, že přijetím náboženství křesťanského skrze knížete Bořivoje z Moravy podstoupili Čechové zároveň poslušenství arcibiskupa Moravského Methodia. Teprv Spitihněv s mladším svým bratrem Vratislavem, vytrhnuvše se z područí říše Moravské a hledajíce proto ochrany krále Německého Arnulfa, r. 895 přidali se nejspíše k biskupství Řezenskému, kteréž však připojení nemělo stálého trvání. Teprv za Václava, syna Vratislavova, jeví se Čechy se vší jistotou v poslušenství biskupa Řezenského, do kteréhož uvedeny nejspíše válečnou výpravou krále Jindřicha Ptáčníka do Čech r. 928. Poslušenství toto přestalo zřízením biskupství Pražského. Biskupové Řezenští potlačili v Čechách liturgii slovanskou.