Vlasta Burian o českém filmu

Údaje o textu
Titulek:	Vlasta Burian o českém filmu [red 1]
Autor:	Karel Schulz (jako Schz)
Zdroj:	Lidové noviny, roč. 34, č. 511, s. 4 Archiv Lidových novin
Vydáno:	9. října 1926
Licence:	PD old 70

Vlasta Burian, který roste v prvotřídního českého filmového komika a o jehož výkonu ve Falešné kočičce Lidové Noviny již referovaly, při filmování nového svého filmu Lásky Kačenky Strnadové s Innemanem a Kavkovou v atelierech na Kavalírce rozpovídal se trochu o filmu a o svém názoru na filmovou produkci. Na otázku, zda se mu hraje dobře či špatně v českém filmu, odpověděl s opatrným úsměvem, že jeho zkušenost je příliš malá, než aby mohl odpovědít. Ale na vývoj českého filmu, hlavně veselohry, se dívá optimisticky. Po jeho názoru, bude-li vývoj české filmové veselohry pokračovati dosavadním tempem a nezarazí-li se nedostatkem vhodných libret a stereotypností představitelů respektive režisérů, doufá, že se nejen vyrovná, ale že má i možnosti předčiti veselohry cizího původu. Českému filmu vytýká přílišnou lokálnost a adaptace, což při malém zájmu ciziny o nás a naší literaturu pokládá za největší překážku, pro kterou náš film nepronikl dosud za hranice.

Má hrozně rád americké grotesky, sám maje životní smysl pro grotesknost. O Chaplinovi řekl: To je můj kluk. Chtěl bych, aby byl mým bratrem. To bychom se nasmáli. – O poměrně krátko trvající slávě amerických kinohvězd vyslovuje zajímavý poznatek herecký: Jsou stále stejné, nemění se to, to unaví a opotřebují se. Příliš se opakují a tím se zevšední. Na otázku, čím se inspiruje pro divadelní a filmový výkon, odpověděl, že vědomě (kteréžto slůvko výrazně podtrhl) ničím.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

1. Otištěno v rubrice Ze světa filmů.