Velký Olomouc/Z minulosti hlavního města Olomouce

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Velký Olomouc
Podtitulek: Informace o jeho přítomném stavu a jeho významu
Autor: anonymní
Zdroj: Původní vydání
Vydáno: nákladem hlavního města Olomouce, 1924
Licence: PD anon 70

Pohnutými událostmi bohaté dějiny města, které druhdy tak význačnou mělo roli v osudech českého státu, v tři význačný si zhušťuji období.

V prvém z nich, než zastihla rozkvétající město hrozná pohroma třicetileté války, byl Olomouc předním městem na Moravě a po Praze prvým v zemích české koruny… Praha – caput regni, Olomouc – civitas capitalis Moraviae.

V období tom, zvláště v počátcích jeho mocně se uplatňuje působení domácího lidu českého.

Hrad olomucký byl věrojatně mocnou oporou sev. části říše Svatoplukovy a za Boleslavů a Břetislava I. základem jejich výbojných snah do Polska. Od roku 1162, kdy obnoveno na Moravě biskupství, stal se Olomouc i střediskem tehdejšího života kulturního. XIII. stoletím nastávají význačné změny, město nabývá zcela nové tvářnosti vnější i novým obyvatelstvem.

Do té doby středem osídlení byl hrad s dómem a nádherným palácem knížecím, jehož skrovné, zachované části dávají tušiti o jeho nádheře. Usedlé obyvatelstvo až do té doby bylo jen slovanské. Cizí obchodníci, většinou němečtí z Flander a Porýní, byli tu jen hosty pod ochranou knížecí.

Král Václav I. povolává něm. osadníky, aby založili nové město, jimž král Přemysl Otakar II. uděluje roku 1261 bohaté výsady, aby zbudovali si obchodní dům (Chaufhaus – týn) a právo trhu o svatém Havlu (nejstarší listina v měst. archivu). Malé za to dočkal se od nich vděčnosti, olomučtí jsou z prvních, kdo holdují vítěznému jeho soupeři Rudolfovi Habsburskému. R. 1278 dostávají od něho rozšíření svých výsad – s právem vařiti pivo.

Počátkem XIV. st. stal se hrad olom. jevištěm tragické události, jíž zasažen byl celý národ, když r. 1306 vražedná dýka najatého vraha zasáhla posledního Přemyslovce…

V době lucemburské české obyvatelstvo, které v době kolonisace ustoupilo v pozadí, se vzmáhá a nabývá vlivu, uvědomělá šlechta zakupuje si v městě četné domy, ale přesto v době husitské uplatňuje se silně nacionální vliv bohatého německého patriciátu. Staví se příkře proti hnutí husitskému, ne tak z náchylnosti k církvi, jako spíše z odporu k české národnosti, jak dobře vystihl protest university pražské proti upálení tří studentů, zastanců Husových, v Olomouci a list koncilu basilej. měšťanům olom. Vliv biskupa Jana Železného jen zesiloval tento odpor. Z těchže důvodů vystupuje město i proti národnímu čes. králi Jiřímu z Poděbrad, až jeho výprava proti Brnu zlomila i olomucký odpor. Král velkomyslně potvrdil všechny výsady i rozhodnutí, že Olomouc nad paměť lidskou se pokládá za hlavní město Moravy, které učinili zvláštní rozhodčí z panstva, když vznikl spor o prvenství v zemi. Jakmile prvá příležitost se naskytla, opouštějí zase krále a holdují odpůrci jeho Matyáši uher.

Národní jejich zaujatost a sebevědomí charakterisuje odmítavá odpověď, kterou dali unčov. cechu sladovnickému „Wir nehmen keinen auf in unsere Zech, er sei denn guter deutscher Art und kein Pehm“. Není divu, že odvážili se poslati proti všemu řádu zemskému dopis německý hejtmanu zemskému K. st. ze Žerotína. Důrazného dostalo se jim ovšem upozornění památným jeho listem.

Za to reformace německá horlivé a oddané našla v městě stoupence, nic nepomohly přísné zákazy královské ani tresty, až jesuitům povolaným roku 1566 biskupem V. Prusinovským do Olomouce podařilo se obratným postupem činnost reformační omeziti. Spory a různice náboženské nebrání však rozvoji města, obě národnosti čile se uplatňují na poli hospodář. i kulturním, jak svědčí nádherná přestavba radnice a četné školy církevní i městské.

Za povstání českých stavů proti moci habsburské městská rada sice protestovala proti zástupcům stavů, že úřady své mají od císaře, když však svolána „celá obec“, by rozhodla vůle lidu, prohlásili, že věc stavů jest věcí jejich. Za to krutě postihla město persekuce pobělohorská. Ač na hrdle netrestán nikdo, pokuty a persekuce byly hrozné.

Kromě pokuty 100.000 zl. uložené městu, zabaveno 23 domů měšť. a šlechtických. Život v městě odumírá a osmiletá okupace švédská dovršila zkázu, z níž město už se nevzpamatovalo.

Obyvatelstvo ožebračeno, obchod zanikl, desky a tribunál zemský přeneseny do Brna, rovněž sněmy pak už v Olomouci nezasedaly a tak pozbývá přednosti hlavního města. Jen hrdý titul – „Král. hlavní město“ – mu zůstal jako připomínka na dřívější slavné doby. Se ztrátou významu polit. přestává i období slovansko-německé.

Další příběhy v st. XVII. a XVIII. jsou bezvýznamné. – Mnoho očekávali měšťané od zřízení pevnosti, ale nastal pravý opak, hradby pevnostní spoutaly na dlouho život hospodářský i kulturní. V pevnosti točilo se vše podle přání vojenských pánů bez ohledu na zájmy obyvatelstva… tuhý centralism josefinský a doba Metternichova dovršují ryze německý ráz města.

Omezením městské samosprávy a zastavením učení na universitě klesá Olomouc na úroveň města provinciálního, obnovená universita až do svého zániku r. 1855 jen živoří.

Až r. 1848 přináší obrat. – Myšlenky národního i politického obrození pronikají přes hradby pevnostní a rušný život proudí městem, ač silná posádka tlumila hlučnější projevy a přítomnost dvora poutala zájem a oslabovala spory politické. Střediskem veškerého národnostního a společenského života stala se „Slovanská lípa“, v ní projednávaly se mnohé závažné děje, v jejích místnostech vítány četné deputace, přicházející na sněm do Kroměříže nebo ke dvoru císařskému, který uchýlil se před bouřemi vídeňskými do Olomouce. Z ní vyšel 4. XI. 1848 prvý olomucký český časopis „Prostonárodní Holomoucké noviny“ s přílohou „Konstituční posel“ za redakce dr. Helceleta a dr. Hanuše.

Z podnětu Slovanské lípy hrály se v městském divadle české hry, jimž přítomen i dvůr. – S odvoláním ústavy konstituční zahynula Slovanská lípa, zanikly české listy (Prostonárodní Holomoucké noviny s Konstitučním poslem), přestala česká představení a české vyučování, ač na gymnasiu i lyceu byla polovice českého studentstva. — Kasematy pevnosti ve Vodní ulici mnohým nadšencům z r. 1848 nuceným se staly přístřeším (dr. Sladkovský).

Německý oficiální charakter města, uměle udržovaný poměry politickými, byl cílevědomně doplňován i v životě hospodářském. Veškeré jednání v obchodech, živnostech, veškeré vyhlášky, nápisy, dopisování určoval německý diktát.

Výhodným obec. statutem a volebním řádem z 24. ledna r. 1866, který velmi podstatně se lišil od obec. zřízení pro ostatní obec markrabství moravského, byla zaručena v posádkovém městě stálá většina vládnoucí straně, která vládla bez odporu despoticky.

Ale živel český domáhá se svých práv, tuhý a napínavý počíná zápas národní. Po potlačení „Olomouckých novin“ stojí za ním od 20. března roku 1869 „Našinec“ a od r. 1872 „Pozor“.

Ustavením olomucké Matice školské r. 1872 položen nový pevný úhelný kámen k zesílení českého národního života. Otevření matiční obecné školy r. 1873 omezilo odnárodňování vrstev hospodářsky slabších. Obyvatelstvo města doplňovalo se sice z českého okolí, četní z nich však podléhali cizímu prostředí, cizí škola získávala jejich děti. — kromě „Slovanského“ gymnasia vybudováno všechno ostatní školství nákladem Matice. Teprve roku 1902 za živé účasti celého kraje otevřena mohla bíti 1. tř. české reálky.

S uvědoměním národním roste a sílí snaha po samostatnosti hospodářské. Obě záložny, Rolnická i Občanská, od r. 1871 mocně zasahují v život hospodářský i národní; pomáhají pří zakládání akc. českých podniků (Zora, Hanácký pivovar) a umožňují, že vznikla samostatná střediska společenského života (Občanská beseda a Národní dům).

Po zrušení pevnosti nepřejícná radnice ve své krátkozraké šovinistické politice skupuje domy, vyhrazuje si právo předkupní, kolem města tvoří okruh kasáren, jen aby český živnostník nemohl se tu usaditi, nedbajíc, že tím brzdí hospodářský rozvoj města…

Slibně však rostl český Olomouc i za svrchované moci radnice. Šli jsme zvolna, ale pevně kupředu. Neklesali ani za válečné persekuce. Převrat státní jen urychlil, k čemu úsilí naše směřovalo.

S českou správou na starobylé radnici a utvořením Velkého Olomouce nastává pro město nové období.