V zimním slunci/Suchá větev

V zimním slunci Josef Václav Sládek
Píseň (1)	Suchá větev	Píseň (2)

Údaje o textu
Titulek:	Suchá větev
Autor:	Josef Václav Sládek
Zdroj:	SLÁDEK, Josef Václav. Spisy básnické, Díl II. Online na Internet Archive
Vydáno:	In: Spisy básnické: Souborné vydání ve dvou dílech. Praha, J. Otto 1907. s. 244 – 245.
Licence:	PD old 70

Suchá větev, jak se sklání,
kdo by o ní s jara dbal?
nemaje co vzíti na ní
i ten vítr letí dál.

Listy žádné, květy žádné,
ač jich plna každá snět;
má jen květ, co na ni padne,
a ten vítr vezme hned.

Ni té rosy, list co smáčí,
její sněti neznají,
opuštěné hnízdo ptačí
to je vše, co zbývá jí.

Sadař kolem chodí denně,
zapomenul na ni tam;
počká s ní až do jeseně,
neb ji vítr zlomí sám.

Vlaštovky jen usedají
tam, když západ zahoří,
a o dálném, dálném kraji
sladce tak jí hovoří.