V zemi, kde zítra již znamená včera/Pětiletka za dva roky

V zemi, kde zítra již znamená včera Julius Fučík
Maják komunismu	Pětiletka za dva roky	Žáby na prameni

Údaje o textu
Titulek:	Pětiletka za dva roky
Autor:	Julius Fučík
Zdroj:	V zemi, kde zítra již znamená včera. Julius Fučík, 1949. s. 269-270
Licence:	PD old 70

Pětiletka za dva roky

Na šestnáctém sjezdu strany 27. června 1930 podával Stalin zprávu Ústředního výboru. Překládám ji ve vlaku z novin soudruhu Dohnalovi a kolejnice roztřásají jeho ruku, jež zapisuje do zápisníku kompendia moudrosti moravského rolníka:

Roku 1927 byla obdělávaná plocha kolektivního hospodářství 0.8 milionu hektarů, roku 1928 – 1.4 mil. hektarů, roku 1929 – 4.3 milionů hektarů, 1930 je asi 36 milionů hektarů, počítaje jaře i ozimy. To znamená především, že ve třech letech vzrostla osevná plocha kolektivních hospodářství čtyřicetkrát. To znamená, za druhé, že naše kolektivní hospodářství mají teď tak velkou obdělanou plochu, jako je Francie a Itálie dohromady…

…Tyto číslice svědčí o tom, že v zemi již nastaly hospodářské přesuny, které nám dávají právo tvrditi, že se u nás podařilo uvésti vesnici na novou cestu, na cestu kolektivisace, a tím zajistiti úspěšné vybudování socialismu nejen ve městě, ale i na vsi…

…Podle pětiletého plánu měli jsme míti koncem pětiletky v kolektivních hospodářstvích 20.6 milionu hektarů obdělané půdy. Ve skutečnosti je to však již letos 36 milionů hektarů.

To znamená, že jsme program pětiletky v budování kolektivních hospodářství předstihli ve dvou letech o více než polovinu.

Podle pětiletého plánu měli jsme míti koncem pětiletky v kolektivních hospodářstvích hrubou produkci obilí 190.5 milionu metrických centů. Ve skutečnosti dosáhneme již letos 256 milionů metrických centů.

To znamená, že předstihneme pětiletku kolektivní produkce obilí ve dvou letech o více než 30 procent.

Pětiletka za dva roky!

V Topolné na jihu Moravy žije soudruh Dohnal, rolník. Vstoupil do strany, vypravuje na schůzích o kolektivisaci a jeho jizbou procházejí hospodáři.

Je rok 1931.

Přijel jsem za ním. Nevzpomínali jsme. Nabral velikou lopatou z kapsy zápisník a ukazuje mi:

„Letos už máme 90 milionů hektarů. Osmašedesát procent hospodářů je už v kolchozech.“