V suchém žlebě Sloupském

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: V suchém žlebě Sloupském
Autor: Jan Herben
Zdroj: Obzor. Ročník 2. Číslo 2. 20. ledna 1879 . S. 23.
Národní knihovna České republiky
Vydáno: 1879
Licence: PD old 70

Vždy žasnu víc, zrak opojuje zpilý,
až stanu náhle sotva údiv taje:
což mysl má mne vnesla v jiné kraje?
Vždyť přede mnou — hle brána — Thermopyly![1]

Jak žulové a skalopusté tesy
žleb u předu, žleb v zadu cestu sráží,
že nemnoho, leč muži vzdorných páží
by zabránili vrahům vstoupiť v lesy.

Slyš vítězství, slyž lomoz padlé klády!
Již nepřátelé — ba co vidím v blesku?
Tam zbádal kdosi tajnou v záda stezku,
a Efialtes nese prapor zrády!

To vidím vše — i bránu i tu cestu,
jen kéž jsme také všichni Leonidy:
vždyť naše vlasť je Thermopylou bídy,
a mnoho, mnoho Efialtův jest tu!


  1. Asi u prostřed jest žleb tak stísněn, že se valně podobá bráně.