Poesie francouzská nové doby/V probděné noci

Poesie francouzská nové doby
Krajina (Du Camp)	V probděné noci	Duha

Údaje o textu
Titulek:	V probděné noci
Autor:	Maxime Du Camp
Zdroj:	Poesie francouzská nové doby. Překlad Jaroslav Vrchlický. Praha : Ed. Grégr, 1877. s. 67–68. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Překlad:	Jaroslav Vrchlický
Licence překlad:	PD old 70

Ó Pane, smiluj se, já slabý jsem a pláči,
zde ležím v trudu svém jak živý v rubáši,
nad hlavou hodina za hodinou jde, kráčí,
zní, naděj nese mi, a hned ji odnáší.

A nechť i zmítám se na loži osamělém,
nechť oči zavírám a zapřísahám sen,
on prchá přede mnou, jen slzy v zraku ztmělém,
já mlčím, Pane, dej, ať vzejde zářný den!

Zde ve tmách bez konce jak zabloudilé dítě,
té noci bojím se, jež bezdná proudí dál
a chmurné fantomy mne chytly v svoje sítě,
by každý vzpomínkou mne vztekle bičoval!

Já slyším, duše má jak křičí v strachu žalem,
jak srdce sdrceno jest tíží vzdechů svých,
a jako vichřice se žene nad močálem,
tak bolest v nitru mém se zmítá v ručejích.

Mé čelo zsinalé, se noří v potu zdroje,
jak druhdy smáčela krev Ježíšovu líc…
Již tak jsem miloval, ó matko, matko moje,
když tolik trpím sám, proč nejsi u mne víc?