Přeskočit na obsah

Větry od pólů/Když z lásky tvé vyšlehnou světelné proudy tvé vůle…

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Když z lásky tvé vyšlehnou světelné proudy tvé vůle… [red 1]
Autor: Otokar Březina
Zdroj: BŘEZINA, Otokar. Větry od pólů. Praha: Moderní revue, 1897. s. 40–41.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70

Když z lásky tvé vyšlehnou světelné proudy tvé vůle,
slavné a těžké, jak tisíců životů život,
a z prostoru vyrůstá prostor, sršící světy,
tu věky budoucích smrtí
provanou zachvěním Myšlenku tvou.

A bolest tvá tvůrčí
až k posledním končinám vesmíru zalká,
nesmírná, rozlitá tisíciletími,
hořící němými zápasy sluncí,
jež metají z propastí ran svých, kvasících ohněm,
a gigantských tepen
oblouky plamenných vln
do výší tisíců mil,
a pohnutými atmosferami
třesou všemi světy tvých duší.
A nad jejich hloubkami zdvižené oblaky tmy,
jak rozhrabaná hnízda ohnivých hadů
zasyčí sinými světly
a hněvem ztrnulých zraků
vždy otevřených!

Neboť i ty, o Věčný a Třikráte Svatý,
v propastech svého nitra,
kde tisíce vesmírů mrtvých a budoucích dřímá,
chováš svůj sen
a k němu se blížíš úzkostí lásky
tajemstvím věků.

A my všichni, nesmrtelni tvou vůlí,
bolestí svojí
tvé bolesti sdílíme slávu!
A naše radost, dar příliš těžký,
jenž z dětských rukou nám dosud bezvládně padá,
je slabostí naší
sesláblý odraz
vítězství tvých!

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

  1. a b Báseň nemá název, jako název jsme použili první verš.