Věrný hlas/Reservista

Věrný hlas
Smrt	Reservista	Podzim

Údaje o textu
Titulek:	Reservista
Autor:	Konstantin Biebl
Zdroj:	BIEBL, Konstantin. Dílo – Svazek 1. 1923-1925. Praha: Československý spisovatel, 1951. Moravská zemská knihovna v Brně
Licence:	PD old 70

I[editovat]

RESERVISTA
Co to dnes potkává za divné věci?
Hlásí se k němu polní láhev a karabina.
Na co si člověk hned nevzpomíná,
to připomenou mu dávní svědci.

Natržený rukáv Albánii a Černou Horu.
Děravě boty Piavu a celě Polsko.
Všechny dřevěně kříže u Samboru,
všechny kříže, kudy táhlo rakouské vojsko.

Ve skladišti válečných vzpomínek reservista
nad hromadou starých uniforem bezradně stál :
I když se jedna z nich zdá být poměrné čistá,
lpí na ní lidská krev, kterou by se sebe nedostal.

II[editovat]

Když potom na záda si tornistru vzal,
zůstal stát na místě bez dechu,
jako by pod její tíží se zpovídal
u soudního výslechu.

Tři roky jsi, holoubku, ve válce byl,
nikoho jsi tam nezabil?

S tornistry spad’ mu cínový šálek
a po zemi chraptí jako bez srdce zvon;
Vidíte, vidíte, proč se tak lek’?
Je to on! Je to on! Je to on!

III[editovat]

Na dvoře v zavlhlých zdech,
kde i v létě po těle mrazí,
s nejistým zrakem, tajíce dech,
stojíme mlčky jak vrazi.

Po chodbách duní feldveblův hlas,
doma je klid, doma světí neděli.
Kam asi pošlou nás
a co nás tam čeká?

Desátník Berg a hejtman Braun
prohlížejí vojenské listy.
Zdalipak také nahlédnou
do duše reservisty?

— Dnes jdete, bratří, za sebe.
Dnes jdete, bratří, za svou vlast.
— Nemáme vlasti! Nevěříme!
Z očí vám hledí jen probdělé noci a chlast.

V hospodách večer v posádkovém městě
na dva tisíce věrných synů
zapíjí teplým pivem
tu vojenskou disciplinu.

Ani my, ani vy, pane hejtmane,
nejste docela ničím vinen.
Maul halten
und weiter dienen!