Věnec slávy žen slovanských/Kateřina Maršálková

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Kateřina Maršálková
Autor: František Stejskal-Lažanský (jako Frant. Sk. Stejskal-Lažanský)
Zdroj: STEYSKAL-LAŽANSKÝ, F. S. Věnec slávy žen slovanských. Praha : vlastním nákladem, 1868. s. 94.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70

Před čtvrt stoletím žila v Libni u Prahy 80tiletá stařena, vedouc dosti skrovnou živnosť — v letě prodáváním květin, v zimě kramařením se obírajíc. Nebylo by jí to však postačovalo k zapravení skrovných výloh jejích, kdyby jí vojáci pražské posádky, zvláště starší a vyššího stupně, ochotnými dary nebyli přispívali.

Žena tato byla Kateřina Maršálková, amazonka česká, již vůbec nazývali starou dragounkou. Byla to pravá důstojná potomkyně bojovných památek — Vlasty, Šárky a světoznámých rekyň husitských. Narodila se r. 1740. Otec jí záhy zemřel co vojenský invalida, matka ji poslala do Prahy do služby.

Mezi tím odvedli bratra jejího Jana na vojnu. Nářek Janův, že se raději utopí, než aby na vojně zůstal, přiměl Kateřinu k činu odhodlanému. Stala se místo bratra vojákem a učiněna jezdcem v pluku dragounů hraběte Václava Kolovrata Krakovského čísla 6. Statečně bojovala v mnohých bitvách, než konečně v kruté seči poraněna byvši vyjevila své pohlaví. Marie Teresie podala jí na památku stříbrný peníz. Když nato ze služby vojenské vystoupila, byla všude vřele přivítána; každý dal si vykládat o skutcích jejích válečných, na nichž si babička ta nemálo zakládala.