Věnec slávy žen slovanských/Jitka, vévodkyně česká

Věnec slávy žen slovanských František Stejskal-Lažanský
Dobrohněva Marie, královna polská	Jitka, vévodkyně česká	Anna Vladimírovna

Údaje o textu
Titulek:	Jitka, vévodkyně česká
Autor:	František Stejskal-Lažanský (jako Frant. Sk. Stejskal-Lažanský)
Zdroj:	STEYSKAL-LAŽANSKÝ, F. S. Věnec slávy žen slovanských. Praha : vlastním nákladem, 1868. s. 26–27. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Související články ve Wikipedii: Jitka ze Schweinfurtu

Jitka byla sestrou Oty Bílého, hraběte Svinobrodského, a proslula co nejkrásnější žena věku svého. V klášteře svinobrodském, kdež chována byla, poznal ji Břetislav, kníže český, a vášnivou láskou k ní zahořel. I žádal o ruku její, byl ale odmrštěn, protože prý jí rodem není roven, an pochází od matky pouhé venkovanky.

Vloudil se tedy Břetislav, nemoha po dobrém ničeho poříditi, za svátečního dne do kláštera, v němž Jitka chována byla, unesl ji i odjel s ní do Olomouce, kdež jí co vévodkyni moravské holdováno roku 1029.

Národ český s jásáním uvítal mladou kněžnu; bylať jemu rukojmím mírná její povaha, že krotiti bude vášnivého poněkud Břetislava, a také doufal, že sňatkem tímto upevní se přátelský svazek s národem německým. V tom ovšem mýlili se Čechové, zapomínajíce, že Němci nechtěli míti za sousedy přátely, nýbrž poddané.

Když roku 1055 Břetislav zemřel a syn jeho co Spytihněv II. vlády se uchopil, odebrala se Jitka do Olomouce k druhému synu svému Vratislavovi, jemuž se za podíl dostalo knížectví olomoucké. Když pak Spytihněv nepohodnuv se s bratrem válečně do Moravy vtrhl, prchla Jitka i s Vratislavem k Ondřeji, králi uherskému. Zde zemřela dne 2. srpna 1058.