Věnec slávy žen slovanských/Gertruda, dcera Jindřicha V. rakouského

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Gertruda, dcera Jindřicha V. rakouského
Autor: František Stejskal-Lažanský (jako Frant. Sk. Stejskal-Lažanský)
Zdroj: STEYSKAL-LAŽANSKÝ, F. S. Věnec slávy žen slovanských. Praha : vlastním nákladem, 1868. s. 33–34.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Související články ve Wikipedii:
Gertruda Babenberská (1226–1288)

Gertruda narodila se roku 1226 a byla dcerou vévody rakouského Jindřicha V., staršího bratra posledního Babenbergovce Bedřicha Bojovného. Stala se manželkou knížete českého Vladislava, syna krále Václava I. Když Bedřich roku 1246 v boji proti Uhrům padl, aniž by byl jakého dědice po sobě zanechal, považována Gertruda vůbec za dědičku Rakous. Za tou příčinou nabízel se jí ještě za živobytí Bedřichova starý císař německý Bedřich II. za manžele, což však Gertruda nepřijala. Krátce před svou smrtí dal ji Bedřich Bojovný, strýc její, za manželku českému Vladislavovi, tehdáž markraběti moravskému. Tento byl také po smrti Bedřichově za vojvodu rakouského uznán, zemřel ale již následujícího roku 1247. Na to se zasnoubila Gertruda roku 1248 s Heřmanem Badenským, který ale již roku 1250 zemřel. Nedlouho před tím odebrala se se synem svým Bedřichem do Míšně k tetě své Konstancii, odkudž marně se snažila zameziti volbu Přemysla Otakara za vévodu rakouského.

Na to odebrala se k uherskému králi Belovi IV. do Královského Bělehradu a postoupila mu všech svých práv na dědictví rakouské. Následkem toho byla válka mezi Belou a Přemyslem Otakarem, v níž Bela přemožen jest. Gertruda pak provdala se po třetí za Romana ruského roku 1252, ale ani toto manželství nemělo dlouhého trvání, nebo ji Roman brzy opustil. Statky její štýrské jsou jí od Přemysla Otakara II. ponechány, syn její Bedřich byl však ze země vypovězen, protože se nazýval vévodou rakouským a štýrským. Gertruda zemřela 10. července 1288 v Judenburku ve Štýrsku.