Přeskočit na obsah

Věnec slávy žen slovanských/Anna

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Anna
Autor: František Stejskal-Lažanský (jako Frant. Sk. Stejskal-Lažanský)
Zdroj: STEYSKAL-LAŽANSKÝ, F. S. Věnec slávy žen slovanských. Praha : vlastním nákladem, 1868. s. 60–61.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Související články ve Wikipedii:
Anna Vasa

Anna byla dcera Jana III., krále švédského, a Kateřiny Jagełłonky, a sestra Sigmunda krále polského. Narozena jest ve Štokholmě r. 1565 a tamtéž vychována. Když byl bratr její r. 1587 za krále polského zvolen, odebrala se s ním do Polska, kdež nějaký čas ztrávila. Matka i bratr její byli horliví katolíci, ona však stále a horlivě se držela Lutherova vyznání, pročež dvůr bratra svého opustila a v Brodnici v polském Prusku se usadila. Měla veliké zalíbení v bylinářství, sama byliny hledala a sušila a veliký herbář sobě založila, pak vybízela i učence polské k vydávání spisů botanických. Nákladem jejím vydal r. 1613 Gabriel Janicki dílo Sireniusovo: „O przyrodzeniu i użiciu ziół“ v Krakově u Skalského. Anna zemřela v Brodnici r. 1625, zůstavši svobodnou. Bratrovec její, král Vladislav Vasa, dal tělo její r. 1634 v Brodnici vyzdvihnouti a v průvodu protestantských pánů polských do Toruně přenésti, kdež v jednom kostele protestantském slavně pochována byla. — Její herbář dostal se Radziwiłłům, kteří jej dlouho na svém zámku v Niešviži co vzácnost chovali a ukazovali.