Věnec slávy žen slovanských/Alžběta Petrovna

Věnec slávy žen slovanských František Stejskal-Lažanský
Anna Františka Hatašová	Alžběta Petrovna	Anna Boskovićova

Údaje o textu
Titulek:	Alžběta Petrovna
Autor:	František Stejskal-Lažanský (jako Frant. Sk. Stejskal-Lažanský)
Zdroj:	STEYSKAL-LAŽANSKÝ, F. S. Věnec slávy žen slovanských. Praha : vlastním nákladem, 1868. s. 85–88. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Související články ve Wikipedii: Alžběta I. Petrovna

Alžběta narodila se dne 18. prosince 1709. Byla dcerou Petra Velikého a druhé manželky jeho Kateřiny. V mládí obírala se pilně naukami pod dohlídkou otce samého; měla se po třikráte vdáti, ale zůstala svobodnou. R. 1741 vstoupila na trůn ruský právem sice co dcera Petra Velikého a Kateřiny I., ale jen cestou spiknutí, v němž hlavní činitelé byli lékař její l’Estocq a francouzský vyslanec Lachétardie (čti: Lašetardý), jež však později, když jí k allianci s Francií radili, vyhnala.

Vládu svou započala Alžběta tím, že milosť udělila mnohým politickým provinilcům, jenž za dřívější vlády k vyhnanství odsouzeni byli. Tak povolala mimo jiné Bestuževa Rjumina a svého kmotra Dolgorukého a navrátila jim opět všecka jich práva. Hned po nastoupení vlády zrušila státní kabinet a zřídila opět senát. R. 1742 dala se v Moskvě korunovati.

Zdědivši vojnu se Švédy poslala proti nim maršálka Lascyho, jenž skvělou výpravou svou vymohl kapitulaci helsingforskou r. 1742. Téhož roku učiněn počátek vlády ruské na Kavkazu tím, že knížata dagestanská v poddanství přijati; dále uzavřena přátelská a obranná smlouva s Anglií, kterouž dosaženo uznání císařství^[1] ruského, což později učinil i císař římsko-německý. Na abodském sjezdu r. 1743 obdrželo Rusko jižní část Čuchonska až po řeku Kjumen. Dále uzavřena r. 1745 obranná smlouva se Švédskem a obnovena přátelská úmluva s Dánskem a říší německou.

Chtě rozmožiti vplyv Ruska v západní Evropě, uzavřel Bestužev, první ministr a správce, obrannou smlouvu s Anglií a s Rakouskem proti Francouzsku, načež poslala Alžběta ve prospěch císařovny Marie Terezie do Němec vojsko pod Rěpnivým, což přivedlo k míru v Cáchách.

R. 1750 počali se v Malorusku usazovat Srbové, Rumuni, Černohorci a j., a hetmanem tam jmenován hrabě Razumovski. Následující léta věnovala Alžběta vnitřnímu zřizování říše, při čemž jí nápomocni byli mnozí znamenití mužové, jako hrabata Petr Ivanovič a Ivan Ivanovič Šuvalov. Vnitřní cla jsou zrušena, trest smrti obmezen, zřízeny půjčovné banky šlechtické a kupecké. Při tom neopomenuto, starat se i o duševní vzdělání a blahobyt národu. Tak byla r. 1755 založena v Moskvě první ruská universita dle plánu hraběte Ivana Ivanoviče Šuvalova; akademii nauk dány nové stanovy, taktéž i akademii námořnické. Ve větších městech zakládána jsou gymnasia a počet národních škol znamenitě rozmožen.

V sedmileté válce Alžběta přes odpor Anglie činně podporovala Rakousko; maršál Apraksin dobyl r. 1757 Klajpedy a zvítězil nad Prusy u Velkého Jägernsdorfu; r. 1758 zaujal Fermor v krátkém čase celé Prusko, vzal Královec a svedl s Bedřichem bitvu u Zorndorfu, konečně r. 1759 zvítězil Saltykov v krvavé bitvě u Kunnersdorfu. Bylo to štěstí pro Bedřicha II., že Alžběta r. 1761 zemřela, než ještě válka rozhodnuta byla, nebo nástupce Alžběty Petrovny, Petr III., dal válce sedmileté příznivý pro něj obrat, učiniv s Pruskem mír a allianci.

Alžběta Petrovna měla výtečné muže okolo sebe: Bestuževa Bjumina, oba Šuvalovy, Rjumjanceva, Paniny, Veroncova, Saltykova, Apraksina, a tudíž byla vláda její na mnoze blahodějná, ač sama neměla schopností panovnických a ač měla na sobě mnohé slabosti svého pohlaví. Bylať povahy nestejné a nestálé, velmi ješitná a rozkoší milovná, přitom však pobožná až k pověrečnosti, jemná, tak že po celou dobu vlády své ani jediný ortel smrti nepodepsala, pročež i Dobrotivou jest nazvána.

Alžběta milovala též nauky a chránila vzkvétající literaturu ruskou. Za ní objevili se první světští spisovatelé ruští: Tredjankovskij, Sumorokov; první učenci: Lomonosov, Miller, Richter. První ruská báseň napsána: Óda na dobytí Chotimi; první noviny vydány: Ježeměsjačnyja sočinenyja, Truteň a j. Též obchod ruský znamenitě se zmohl, odkryty jsou Aleuty, čímž nalezeno nové spojení s Amerikou. Obyvatelstva přibylo přes dva miliony a počet vojska zdvojnásoben.

---

1. Až po Petra Velikého nazývali se panovníci ruští cary; Petr se první nazval císařem.