Přeskočit na obsah

Výzva k národní obětavosti

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Výzva k národní obětavosti
Podtitulek: Státní president dr. Emil Hácha zahajuje Dílo sociální pomoci pro Čechy a Moravu
Autor: Emil Hácha
Zdroj: Lidové noviny, roč. 50, č. 550**, str. 1
Moravská zemská knihovna v Brně
Vydáno: 01. 11. 1942
Licence: PD old 70

ČTK — Praha 31. října

Státní president dr. Emil Hácha učinil včera večer k zahájení Díla sociální pomoci pro Čechy a Moravu tento rozhlasový projev:

Drazí spoluobčané!

Žijeme v časech vážných, kdy každý příslušník národa má své povinnosti k velikým myšlenkám našeho Vůdce Adolfa Hitlera. Nacionální socialismus odstranil již mnoho bolestných chyb, páchaných v minulosti na sociálně slabých. Bohužel, válka, kterou Říši nepřítel vnutil, měla v zapětí, že další sociální požadavky revoluce musely ustoupit dočasně potřebám boje. Tim větší jsou proto povinnosti národní pospolitosti ke všem potřebným, nemůže-li stát zasáhnout všude tam, jak by si přál.

Rád se ujímám slova, abych zahájil dílo vlády, jež má poskytnout mnohem širší a vydatnější péči matkám a dětem, zvýšenou pomoc churavým a nuzným, kteří žiji v našich zemích a kteří dosud strádají jen proto, poněvadž dosavadní sociální instituce veřejné i soukromé nedovedly promluvit k dobrému srdci českého člověka, jak to doba i povinnost k národu žádaly.

Vezměme si příklad ze vzorných sociálních institucí Velkoněmecké říše, která je též naší říší, jež dovedly vystupňovat obětavost německé národní pospolitosti přímo k neuvěřitelným obětem a osobním výkonům. Musíme si uvědomit, že s jinou dobou přicházejí vždy nové povinnosti a že těmto povinnostem musí odpovídat nové instituce. Proto vítám myšlenku vlády, která se rozhodla soustředit dobrovolné dílo české sociální pomoci pod dozorem zástupců všech vrstev národa, kteří své funkce budou vykonávat bez nároku na jakoukoliv odměnu. Nebude, doufám, Čecha, který by nepřivítal dobrovolnou daň, již jsme si všichni podle svých možností a příjmu tentokrát předsevzali. Nedostatek, zimu a nemoc můžeme potírat pouze tím, že se podělíme s trpícími. Dobrý skutek, provázený mlčením, hovoří lépe než výzvy, články a knihy o národní ctnosti a kultuře. Vůdce nežádal od českého národa oběť krve na bojištích. Tím větší jsou naše povinnosti k příslušníkům veliké armády práce, která nalezla v českém dělníku a v českém sedláku obětavé a ukázněné řadové vojáky. Pro tuto naši armádu práce nesmíme šetřit na obětech, nestačí se českému dělníku obdivovat, my musíme pomoci všude tam, kde jeho práci, pro vítězství tak důležitou, často ruší těžké starosti soukromé. České inteligenci v Díle sociální pomoci pro Čechy a Moravu otvírají se nové možnosti, aby dokázala, že dobu chápe a že jí není lhostejný osud národa, za který se bije především prostý člověk.

Dílo sociální pomoci pro Čechy a Moravu pokládám za další významný článek k upřímnému včlenění do říšské pospolitosti v dobrém i zlém, článek v řetězu velkých dějů, jež se musí vyvrcholit vítězstvím Říše, která jest i naší říší, a šťastným mírem nové a sjednocené Evropy. Očekávám, že Dílo sociální pomoci pro Čechy a Moravu, zahájené 1. listopadem, ukáže znovu sílu českého národa v obětavosti. Přeji na tomto novém poli zdar práci, vládě a všem, kteří přiloží ruku pomocnou.

Nacistické okupace českých zemí v letech 1939–45 si vyžádala přes tři sta tisíc obětí. Pocity bezmoci vůči bezprecedentnímu násilí i tvrdá cenzura našly pochopitelně svůj obraz také v publikovaných textech a projevech. Řada novinářů, politiků a jiných veřejných představitelů té doby — z donucení, strachu, naivity, snahy o volbu menšího zla či z kariérismu — zveřejňovala texty a pronášela projevy, v nichž v souladu či v rozporu se svými názory omlouvala či dokonce vychvalovala válečné zločiny a jejich pachatele a prezentovala jimi nastolený režim jako záruku pro nerušený rozvoj českého národa. Články s opačným vyzněním vycházet nesměly. A ani opatrnost či podlézavost někdy neuchránily pisatele od perzekuce.

Jediným smyslem zveřejnění tohoto a dalších podobných textů ve Wikizdrojích je, přiblížit současnému čtenáři, jaké argumenty používala nacistická propaganda vůči poraženému národu a jak se s nimi vyrovnávali oficiální tvůrci veřejného mínění. Wikizdroje obsahují desítky tisíc uměleckých, politických, náboženských, publicistických a jiných textů a uveřejnění žádného z nich — včetně tohoto — neznamená jakoukoli podporu názorů v něm uvedených. Rovněž upozorňujeme, že někteří autoři byli za svou slovní podporu nacistům po válce potrestáni podle Benešových dekretů a že podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka je v současnosti trestným činem.