Přeskočit na obsah

Výklad posvátných žalmů/Předmluva

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny

Správa »Dědictví sv. Prokopa« přála si vydati ve své vzácné sbírce theologických děl též úplný výklad knih Starého Zákona. Jsem jí upřímně povděčen, že ráčila k tomu přijati mou práci, o níž dovoluji si říci toliko, že vychází z uctivé lásky k slovu Božímu a že jest konána se snaživou péčí a námahou. Počátek učiněn žaltářem proto, že jest žaltář knihou modliteb a nejvzácnější částí Starého Zákona.

Ve výkladu jest podán na prvním místě při písmeni L. (latinský) překlad z Vulgaty, při písmeni H. (hebr.) překlad z hebrejského znění. K tomuto přidáván někdy v závorkách i odchylný výklad LXX (alexandrinského řeckého překladu z doby př. Kr.), buď dle A (alex. codex) neb dle B (vatikánský codex), neb dle Lucianovy (Luc.) recense; někdy připojen i překlad syrského znění (syr., Pešittâ), aramejského targumu (aram., targ.), sv. Jeronýma (sv. Jer. neb Jer., dle jeho překladu sec. Hebraeos). Tyto odchylky bývají pak vysvětlovány v druhé části výkladu, která jest tištěna kompresním písmem. Do překladu vloženo rozdělení dle slok, jež naznačeno vždy velkým začátečním písmenem verše. Sloky rozlišeny buď dle obsahu aneb dle Zennerovy methody o slokách. Vulgatě dána přednost, poněvadž jest církevně předepsaným zněním; že přihlíženo stále k původnímu znění, pozná milý čtenář hned z prvních stran.

Při velikém množství výkladů žaltáře bylo mou snahou, abych sledoval vysvětlení nestrojená, a abych výkladů nepodával tuze mnoho. Snažil jsem se, abych přispěl i začátečníkům v biblické exegesi; proto jsem vysvětloval některé věci, jež jsou pokročilejším dosti jasnými. Budiž mi to i mnohé jiné laskavě prominuto.

Za každý laskavý pokyn, dle něhož bych se mohl při další práci říditi, za každou milou upřímnou výtku, po níž bych mohl sebe i předmět zlepšiti, budu každému velice povděčen.

Kde poukázáno v poznámkách výkladu k §§ míněny jsou §§ hebr. mluvnice Lᵉšōn-haṣ-ṣᵉfārîm, mnou v Praze vydané. Klem. značí Klementinský. P. Poděbradský žaltář (nových vydání). Ostatní zkratky jsou jasné (Wellh. z »The Book of Psalms in Hebrew«). Při výkladech uváděna místa žalmů a Písma sv. dle čísel latinské bible; v § 5. a v poznámkách výkladu, jež jsou tištěny kompresním písmem, bylo mi proti mé vůli citovati dle čísel žalmů v hebrejské bibli užívaných. Upozorňuji, že jméno Boží Jahve podáváno slovem Hospodin, El a Elōhîm jménem Bůh, Adōnâj překládáno Pán. Tečka samohláskové značky chôlem někdy v tisku odskočila a schází.

Na str. XLIII podána ukázka metrických soustav nejasně, poněvadž byly čárky, jimiž bylo označiti přízvuk a zdvih slabik, nahrazeny nedokonale tečkami na jednotlivých hláskách, a i rozdělení nedobře provedeno. V přepisu by zněl řádek 17. této str.: Dle Ley-e: Amár nabál belíbbo én ᵉlohím | hišchítu hitʿíbu ʿªlilá en óse-ṭób |. Dle Grimme-a: Amár nabál belibbó | én ᵉlohím | hišchítu hitʿíbu ʿªlilá | én—ʿose—ṭób |; u tohoto značí čárka zdvih. Eurythmii vykládá a o metrických soustavách bible soudí přehledně König v díle: Stilistik, Rhetorik, Poetik s. 305—360.

Řiditelství Dědictví sv. Prokopa vzdávám vřelé díky, že tento větší spis laskavě ve svůj náklad vzíti ráčilo. Tiskárně vyslovuji uznání za vzácnou péči, kterou novému hebrejskému písmu, složitějšímu tisku a veškeré úpravě tohoto díla tak ochotně věnovala. Svému příteli Šlechtovi na Šopce děkuji za přehlížení vývěsných archů.

Na Smíchově, .

Spisovatel.