Výklad posvátných žalmů/52. žalm

Výklad posvátných žalmů Jaroslav Sedláček
51. žalm	52. žalm	53. žalm

52. žalm. (H. 53. Totožný se 13./14. ž.)

Zkáza lidí; Bůh chrání svůj lid.

Žalm obsahuje též dvě části, jako ž. 13. (1—4, 5—7). Celkový obsah je tentýž. (Viz ž. 13.)

^{L. 1.} Ku konci. Pro Maeleth. Poučení od Davida.

^{H. 1.} Řiditeli hudby. ʿAl-Machᵃlath. Maskîl‎ od
Davida. (Aq. Th. při sboru [tanci]).

עַל־מַחֲלַת‎ (87) není vysvětleno, znamená-li to nástroj neb nápěv neb hluboký, temný, melancholický ton aneb je-li to jen liturgické udání. Viz o tom úvod s. XXIX; k ostatním viz s. XXIV a XXVI Grimme míní, že jest עַל‎ skrátka jakés věty; dle j. to bylo značkou hudby při 22 ton. stupních.

V tomto žalmu není přídavků řeckého a latinského znění, které jsou v ž. 13³. Rozdílným se jeví nadpis, jméno Boha a 6. verš. Bůh jest zde jmenován sedmkrát a vždy Elōhîm‎ (v 13. ž. čtyřikrát Jahve, třikrát Elōhîm‎). Snad byl ten žalm v bohoslužbě určen na dva různé dny, tak se zachoval na dvou místech.

^{L. 1b.} Říkává pošetilec ve svém srdci: Není Boha.
^{L. 2.} Zkaženi jsou a stali se hnusnými v nepravostech,
Není nikoho, kdo by činil dobré.
^{L. 3.} Shlédl Bůh s nebe na lidské syny,
Aby viděl, je-li tu rozumný (člověk),
A který by hledal Boha.
^{L. 4.} Všichni se odchýlili, vesměs se stali neužitečnými;
Není, kdo by činil dobré,
Není ani jediného.
^{L. 5.} Nepoznají-liž všichni ti, kteří páchají nepravost,
Kteří sžírají můj lid jako (jídlo) chleba?

^{L. 6.} Boha nevzývají,
Tu se třesou bázní, kde není bázně.
Neboť rozmetal Bůh jejich kosti (těch),
Kteří se chtí zalíbiti lidem;
Zahanbeni jsou, neboť opovrhl jimi Bůh.
^{L. 7.} Kdo zjedná ze Siona spásu Israeli?
Když vrátí Bůh zajaté svého lidu,
Veseliti se bude Jakub a zaplesá Israel.

^{H. 2.} Blázen říká ve svém srdci:
Není Boha!
Zkaženou jest a hnusnou jejich nešlechetnost,
Není nikoho, kdo by dobře činil.
^{H. 3.} Bůh se díval s nebe
Na lidské syny,
Aby viděl, je-li (tu) rozumný,
Který by se tázal po Bohu.
^{H. 4.} Všechno se odchýlilo,
Vesměs se zvrhli,
Není, kdo by činil dobré,
Není ani jediný.
^{H. 5.} Což (to) nepoznají ti, kdož činí nepravost,
Kteří sžírají můj lid,
(Jako) jedí chléb?
Boha nevzývají
(5. Navrž. oprava: Nebyli soudruhy modlářů
ti, kteří u Jahve jedli,
Kteří jedli chléb Jahve, jehož nevzývali?)
^{H. 6.} Tam se třásli, třásli,
(Kde) nebylo strachu;
Neboť rozmetal Bůh kosti tvého obléhače.
Hanbou jsi je naplnil, neboť je Bůh zavrhl.
(6. Tenkrát měli strach, který nebyl strachem;
Potom rozmetal Bůh kosti rouhače).
^{H. 7.} Kéž by přišla od Ẓījjôna
Pomoc Israeli,
Když obrátí Bůh osud svého lidu,
Plesej Jaʿqobe, raduj se Isrāêli!
(7. Kéž by obratem Jahve (Boha) Jakob
plesati, Israel se radovati mohl).

Výklad podán již při ž. 13. Hebrejské znění přeloženo zde podle veršů qînâ‎ (קִינָה‎ viz pozn. v úv. k ž.119 120).

2. V nepravostech, na m. toho jest ve 13. ž. V. in studiis suis, hebr. עָוֶל‎ hřích, nepravost; 14. עלילה‎ původní.

5. Zenner navrhuje: הלא רֵעֵי בעלי און‎ zdaž nejsou soudruhy modlářů ti, kteří אכלים עם יהוה‎ jedí s Jahve (kněží), אכלֵי לֶחֶם יהוה‎ kteří jedí chléb Jahve (chleby předkládané i maẓẓoth‎). כל‎ v hebr. schází (Vulg. omnes). Zdaž nepochopí, nepoznají, že jest Bůh se spravedlivými?

6. לא היה פחד‎ není v hebr. znění 14. ž. Tam (tehdy) se ti bezbožní, kteří jednají tak s lidem (dle v. 5.), třásli, hrozně třásli, když nebylo příčiny ke strachu (viz 14).

Rozmetal kosti חנה‎ (sehnouti, obléhati) tvého obléhače; v řeckém ὠστὰ ἀνθρωπαρέσκων חָנֵף‎ rouhač, bezbožný.

Větší tyto odchylky ve v. 6. povstaly nejspíše omylem při opisování. Znění ž. 14. jest tu lepším, aspoň lépe zachovaným než ž. 53.