Výbor z Květů zla II./Zapření sv. Petra

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Zapření sv. Petra
Podtitulek: (Str. 327. Le reniement de Saint Pierre.)
Autor: Charles Baudelaire
Původní titulek: Le Reniement de saint Pierre
Zdroj: BAUDELAIRE, Charles. Výbor z Květů zla II. Praha: J. Otto, 1919. s. 149–150.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Překlad: Jaroslav Haasz
Licence překlad: PD old 70
Související: Zapření sv. Petra – překlad Viktora Dyka

Co asi dělá Bůh z těch anathémů shluku,
jež k drahým Serafům se vznesou den co den?
Jak tyran, vínem již a masem přesycen,
on usne v rouhání těch strašných sladkém zvuku.

Ty vzdechy mučených a smrtí ztrestaných
jsou bez vší pochyby opojná symfonie,
že přes tu všechnu krev, již k rozkoši své pije,
se nenasytilo až dosud nebe jich!

— Ach, vzpomeň, Ježíši, na Olivetské sady!
Tys, kleče v prostotě své k tomu ruce vzpial,
jenž ve svých nebesích se v zvuku hřebů smál,
jež vrážel bídný kat v tvé živé maso všady.

Kdy zřels, jak plivají v tvář tvojí božskosti
ta těla otylá z všech kuchyň, zpitých stráží,
a cítil, hlouběji že vždy se trní vráží
v tvou lebku, v útulek nesmírné Lidskosti;

když tělo zlomené svou děsnou tíží k zemi
tvé ruce natáhlo, jež zloba rozpiala,
a s čela bledého krev s potem kapala,
a když jsi postavou jak terč byl přede všemi,

zda snil jsi o krásných a zářivých těch dnech,
kdy’s přišel vyplnit ty věčné sliby nebe,
v hřbet tiché oslice kdy posadili tebe,
a střeli haluze a květy v cestách všech?

Když bič svůj vztahoval jsi bídné nad kupčíky
a v srdci naděj ti a smělost kypěla,
když pánem konečně jsi byl. Zda nespěla
v bok tobě výčitka dřív, nežli ostří píky?

— Ó, jistě spokojen a rád bych odešel
já ze světa, kde čin již není bratrem snění;
žít s mečem kdybych moh’ a zhynout v mečů znění!
A Petr, Ježíše když zapřel, dobře měl!