Přeskočit na obsah

Výbor z Květů zla II./Trýznitel sebe sama

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Trýznitel sebe sama
Podtitulek: (Str. 240. L’héautontimorouménos.)
J. G. F.
Autor: Charles Baudelaire
Původní titulek: L’Héautontimorouménos
Zdroj: BAUDELAIRE, Charles. Výbor z Květů zla II. Praha: J. Otto, 1919. s. 90–91.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Překlad: Jaroslav Haasz
Licence překlad: PD old 70

Chci bez hněvu tě, záští, bíti,
jak řezník by to udělal,
a jako Mojžíš v kámen skal!
Svou Saharu chtě napojiti,

já z oka tvého pod víčkem
dám vodám strasti vytrysknouti.
Můj chtíč, v nějž bude naděj douti,
má plouti v slaném pláči tvém,

jak loď, jež v moře širé jede,
má srdce moje nasytit
tvůj drahý vzlyk, jenž bude znít
jak bubnu hlas, když v útok vede!

Což nejsem souzvuk nepravý
já v celé božské symfonii
již hltavou tou ironií,
jež, třesouc mnou, mne udáví?

Je v hlasu mém, jenž křikem znívá!
Má všecka krev, to černý jed!
Já zrcadla jsem zhoubný hled,
v nějž Megéřina tvář se dívá!

Jsem rána a jsem nože chvat!
Jsem poliček a já jsem líce!
jsem údy, kolo šibenice,
jsem oběť a jsem její kat!

Jsem upír, jenž své srdce zchvátí,
— jsem jeden z velkých spuštěných,
k věčnému smíchu souzených,
jimž nelze již se usmívati!