Přeskočit na obsah

Výbor z Květů zla II./Allegorie

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Allegorie
Podtitulek: (Str. 316. Allégorie.)
Autor: Charles Baudelaire
Původní titulek: Allégorie
Zdroj: BAUDELAIRE, Charles. Výbor z Květů zla II. Praha: J. Otto, 1919. s. 144–145.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Překlad: Jaroslav Haasz
Licence překlad: PD old 70

Má kštici bohatou ta žena vzácné krásy,
a nechá do vína své číše splývat vlasy.
I spáry milosti i krčmy všecken jed,
s ní sklouznou, otupí pleť žulová je hned.
Ba Smrti směje se a Zhýralství se chechtá,
těm obludám, jichž dlaň vždy kosí, škrábe, lechtá,
a v hrách, vše ničících, přec šetří dosavad
tak drsnou velebnost těch pevných, štíhlých vnad.
Jde jako bohyně, jak sultána se zvedá,
a doufá v rozkoše, jak víra Muhammeda,
a v náruč rozpiatou, jež hruď jí objímá,
rod lidský veškerý zve svýma očima.
Ví, věří, panna ta, neplodná neustále,
jíž přec je potřeba, by svět moh’ jíti dále,
že krása tělesná vždy dar je nejvyšší,
jenž odpuštění dá i hanbě nejnižší.
Znát nechce Očistec, ni Pekla muku žhavou,
a když čas nastane, by vešla v Noc tu tmavou,
bez záští dívati se bude Smrti v líc,
jak dítě zrozené — nic nevyčítajíc.