Přeskočit na obsah

Výbor sonetů Michelangela Buonarrotiho/XXII.

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Sonet XXII.
Autor: Michelangelo Buonarroti
Původní titulek: Sì amico al freddo sasso è ’l foco interno
Zdroj: Soubor:BUONARROTI, Michelangelo - Výbor sonetů.djvu
Vydáno: Praha, 1929
Licence: PD old 70
Překlad: Jaroslav Vrchlický
Licence překlad: PD old 70
Související: Básně Michelangela Buonarrotiho/XXXIV.
Index stran

Ve chladném vápenci žár ukrytý
když vyšlehne a ve vápno jej změní
tím, že jej stráví vlastním ve plameni,
pak stavbu poje, trvá věčitý;

Když výhni odolá a zarytý
vše snese počasy, pak výš se cení,
jak duše, jež skrz pekla očištění
se vrací v rajských duchů pobyty:

Tak vyšlehnou-li ze mne plameny,
jež skrývám v srdce svého záhybech,
vypálen jimi v život dál jsem vzrušen.

A nechť i smrtí v prach jsem zvrácený,
přec věčným budu ztužen v plamenech,
neb zlatem jsem a ne železem krušen.