Přeskočit na obsah

Výbor sonetů Michelangela Buonarrotiho/XII.

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Sonet XII.
Autor: Michelangelo Buonarroti
Původní titulek: Ben posson gli occhi mie presso e lontano
Zdroj: Soubor:BUONARROTI, Michelangelo - Výbor sonetů.djvu
Vydáno: Praha, 1929
Licence: PD old 70
Překlad: Jaroslav Vrchlický
Licence překlad: PD old 70
Související: Básně Michelangela Buonarrotiho/XXIII.
Index stran

Ba, oči moje mohou blíž i v dáli
za krásným tvojím obličejem spět,
však nohy dáti nemohou se v let,
by ruce mé tě obě v náruč spjaly.

Duch, dokud vášeň lesk mu nezakalí,
můž’ zrakem volně za tvou krásou v sled
se pustiti, však také touhy vznět
dán tělu není, jež se v křehkost halí

Jsouc smrtelné; tak musím bez křídel
jen zdálky provázet let anděla,
že vidím, tou jen pyšniti se slávou.

Ó, můžeš-li, se v ráji nad mnou zžel,
kéž ze mne pouze oko udělá
tvá láska, to mi slastí bude pravou.