Václav Starý zemřel

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Přejít na: navigace, hledání
Údaje o textu
Titulek: Václav Starý zemřel
Autor: neuveden
Zdroj: Národní listy, roč. 42, č. 425, str. 4
Vydáno: 13. 11. 1920
Licence: PD old 70
Související: Autor:Václav Starý

Václav Starý zemřel. V pátek dne 12. listopadu o 3. hod. odpolední zemřel p. Václav Starý, v nejširších kruzích pražských dobře známý bývalý ředitel I. české reálky v Praze. Prošel trpkou školou života, protloukaje jako syn chudého jihočeského domkáře leta studijní, ale neztrácel nikdy energie a nedopřál si oddechu, až dosáhl cíle, za nímž spěl. Jako učitel na první české reálce vychoval četné průkopníky našeho národohospodářského a průmyslového podnikání, a téměř všichni profesoři našich vysokých škol technických a vedoucí velkých závodů průmyslových byli jeho žáky. Byl odborně činným jako matematik, patře mezi zakládající členy Jednoty českých matematiků, jež zvolila jej svým čestným členem, stál u kolébky českého těsnopisu, kterážto činnost jeho rovnež odměněna byla čestným členstvím spolku českých těsnopisců Gabelsberských. Až do svého skonu byl členem vědeckého sboru stenografů českých a předsedou komise pro zkoušky z těsnopisu. V letech devedesátých byl účasten i ruchu politického a byl členem sboru obecních starších a městské rady král. hlav. města Prahy. Ve funkci této věnoval péči zvláště mateřským školkám a vybudování útulků chudé mládeži školní, o jichž systemisování získal si nesporných zásluh. Rovněž zavádění ručních prací v útulcích chlapeckých, lepenkářství a truhlářství za jeho předsednictví učinilo zmačné pokroky. Byl čilým organisátorem a účastnil se založení Ústředního spolku českých profesorů, jehož byl delší čas předsedou, a založení spolku ředitelů českých středních škol, kdež místo předsedy zastával až do smrti. Vydal po dlouhá léta užívanou českou učebnici matematiky pro střední školy, jež i v Bulharsku byla zavedena. Jím odchází opětně jeden člen staré pražské generace, který byl pamětníkem Prahy ještě v pásma hradeb uzavřené, který osobně byl znám a se stýkal se všemi činiteli našeho života politického i národního. Jeho humanní a nezištná činnost, jeho milá a přívětivá povaha a stálá ochota přispěti všude, kde toho bylo potřebí, získaly mu všude přátele, kde byl činným. Čest budiž jeho památce!