Trny/„Posel z Budče“

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: „Posel z Budče“
Autor: Karel Václav Rais (jako Prokop Bodlák)
Zdroj: Ceska-poezie.cz
Národní knihovna České republiky
Vydáno: Praha: Nákladem spisovatelovým 1880.
Licence: PD old 70

I. My jsme my a já jsem rek –[editovat]

protiven mi ženský brek !

II. Co nám nejde pod vousy,[editovat]

nadobro se obrousí.

„Besedě Učitelské“[editovat]

Hezky zticha podřimovať,
mlčeť, to je české zlato –
ať se jiní o to pálí – –
vždyť nám venkov platí na to!

„Škola a život“[editovat]

Učenosti celé kupky,
ze života ani krupky –
v „Štěpnici“ se rodí slupky.

„Komenskému“.[editovat]

Tobě, starý hochu,
ostré krve trochu,
Kosinu a Bartoše –
abonentů na koše!

„České škole“.[editovat]

Upřímnosti trochu více,
pak to půjde bez štvanice!

„Učitelským Listům“.[editovat]

Chameleona kdo koupí?
V hlavě má jen hrách a kroupy!

„Paedagogiu“ a Dru. Lindnerovi.[editovat]

Každé slovo jako zlato,
jasné jako v slabikáři,
vždycky trefí do života –
vlastenectvím také září!

„Národním Listům“.[editovat]

Braši jaří, vy přec víte,
že ty naše české školy
budí národ k slávě dávné
a cizácké dusí moly.

„Ústřední jednotě“.[editovat]

Mužná srdce v tvrdé hrudi,
karaktery bez rezi,
a upřímná česká snaha –
ta drtí i řetězy!

Inspektorům.[editovat]

Spravedlnosť s důvěrou
uložte si do srdce –
z mladých mozků nelze hned
vybrousiti mudrce!