Tanec na stožáru/Oheň Svatého Eliáše

Tanec na stožáru
Jararaka	Oheň Svatého Eliáše	Zázračný střelec

Údaje o textu
Titulek:	Oheň Svatého Eliáše
Autor:	Otakar Batlička
Zdroj:	BATLIČKA, Otakar. Tanec na stožáru Národní knihovna České republiky
Vydáno:	Albatros, 1979
Licence:	PD old 70

„Po padesáti letech na moři mne nemůže zhola nic překvapit,“ opakoval pořád sedmdesátiletý lodník.

A přece …

Trojstěžník Hohenzollern urazil polovinu vzdálenosti mezi Anglií a Novým Yorkem. Příznivý vítr se opírá do plachet. Na obou lodních bocích končí výměna hlídek.

Do kajuty mužstva zaznívá lodníkův hlas.

„Zrzounovi hoří hlava! Zrzoun hoří!“

„I to jo! Před makovicí zrzavého Francesca musí samotné slunce smeknout!“

„No a proto dědek tak řádí?“ diví se Ruda Bogan.

„Pil rum nebo gin?“

„Že by se zhlídl v kapitánovi?“

Z paluby zní dupot vzrušených kroků a poplašné rány do kolejnice.

„Oheň! Oheň! Oheň!“

Konec legrace. Vybíháme na chodbu k palubním schodům. Dva muži z požárního družstva rozmotávají hadici. Jiní vlekou ze skladu pumpu.

„Poplach!“ křičí shora lodník. „Hoří!“

Vybíhám s Rudou Boganem na palubu a hned prvý pohled z nás vyráží dech! Těsně vedle nás poskakuje drobný fialový oheň! Mihotavé plaménky se táhnou po celém lodním zábradlí!

Ruda ukazuje ke stěžni. Ráhna jiskří zeleným svitem, jako by po nich poskakovaly kulečníkové koule. Na vrcholu předního stěžně se třepetá asi metr vysoký žlutooranžový plamen!

Palubou proniká chvějivý, nepříjemný zvuk. Kolem nás běží požární družstvo. Muži spouštějí konec hadice do moře a zapínají pumpu. Její sykot však nestačí přehlušit dotěrný, chvějivý zvuk.

Také střechu radiostanice olizují ohnivá jazyky.

„Rudo! Tvoje vlasy!“

„Otakare, tvoje taky! Máš nad hlavou svatozář!“

Lodník a zrzoun Francesco zmateně pobíhají po palubě.

„Námořníci!“ Na můstku se objevil kapitán s pevním důstojníkem. Megafon hlásí: „Zachovejte klid! Nedotýkejte se kovových předmětů! Požární družstvo zůstane v pohotovosti. Muži! Dostali jsme se do oblasti elektrických výbojů. Nehrozí nám žádné nebezpečí! Ohnivé jiskření, které vidíte kolem, je neškodný přírodní úkaz. Oheň svatého Eliáše!“

Požárníci zastavují pumpu.

„Dědek jeden! A to je padesát let na moři!“

„Tohle ti nezapomeneme!“

Celá posádka se shromáždila pod můstkem a přihlíží podivuhodnému divadlu. Nádherně zbarvené plameny poskakují nad ráhny a lodním zábradlím: bude pěkné počasí. Kdyby sjížděly s předmětů dolů, následovala by bouře, jediný plamen, na stěžni, prý věští neštěstí — ztroskotání lodi. Tak vzpomínají zkušení mořští vlci na staré pověry.

První důstojník se pokouší zapálit si od fialových plaménků doutník. Nedaří se mu to. „Oheň nemá žádnou sílu… Žádnou výhřevnost!“

Zanedlouho mizí znepokojivé svatozáře nad našimi hlavami a chvějivý zvuk slábne. V dálce na pravém boku se objevuje nákladní dvojstěžník. Je to čarokrásný pohled! Obrysy lodi jsou obtaženy pastelově zeleným, žlutým a oranžovým svitem!

Když jsme se ráno probudili, starý dobrý trojstěžník Hohenzollern nám bez barevné hry plamenů připadal schlíplý a ubohý.