Strom bolesti/Je půlnoc průsvitná…

Strom bolesti František Xaver Šalda
Již unikalas mně…	Je půlnoc průsvitná…	Čas Proserpinin

Údaje o textu
Titulek:	Je půlnoc průsvitná…
Autor:	František Xaver Šalda
Zdroj:	Strom bolesti: Cyklus básní z roku 1920. V Praze. Nakladatel: Ot. Štorch-Marien, 1920. S. 30. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Je půlnoc průsvitná a barvy mléčně bílé,
    a pára vlažná těká po vinici, jež zde uzrává.
    Je smutné srdce tvé a na duši je clona mlhavá:
    pochyby o všem: pravdě, věčnosti i člověkově díle.

Teď nebe taž se, vod i země, nad sebou hvězd roje,
    a všecko mlčením ti k smrti teskným odpoví.
    Jsou věci zotročeny, spoutány, ty cítíš jejich okovy
    do duše vřezány tak právě jako svoje.

Je tíha těžká k nezdvižení příroda i lidská duše…
    A na obou, teď chápeš, leží temné prokletí:
    strach před smrtí a nechuť, dále za ni viděti,
    a mdloba, na životě lpěti zbaběle a hluše.

Leč v duchu slyším hlaholit již Tvoje výzvy k spáse;
    v nich vzepětí a statečnost jsou prvním příkazem,
    v nich dychtíš od otroctví osvobodit tuto zem
    a křídla nesmrtnosti všemu dát, co zrazeno je v čase.

Z nich touha mocná do mne srší, v celé síle
    se osudnosti tlaku vzepříti,
    hnout otroctvím a bědou, zlu se vyrvat ze sítí,
    ne otrok příčiny být, nýbrž tvůrce cíle.

A vím to teď: je soustava jen propastí, co zve se světem,
    a úkol tvorby je, tě přes ně přenésti;
    teď smyslu nemají ti slova: štěstí, neštěstí,
    když všeho vidíš souvislost ne vývojem, leč vzletem.