Stránka:Zvonař, Josef Leopold - Základy harmonie a zpěvu.pdf/164

ticky seznámil. Pročež ani stručné pojednání o zpěvu v této knize národnímu učitelstvu věnované se pohřešiti nemá. Věnujíce tedy tomuto předmětu zvláštní oddíl, pojednáme nejprve o pravidlech zpěvu vůbec, načež podáme praktický návod, jak by se mohlo v národních školách zpěvu vyučovati.
== 1. Ústrojí zpěvové. Ráz, rozvržení, dosah a povaha hlasů. ==
Hlavním ústrojem hlasu, a tudíž i zpěvu jest hrdlo; V něm vznikají zvuky, z nichž se čisté hudební tóny tvoří. Aby mohl zvuk vzniknouti, musí procházeti hrdlem dech; ten vychází z plic, jde průdušnicí do hrdla, a odtud ústy ven.
Na zřízenosti zpěvavého ústrojí zakládají se vlastnosti hlasu; Je-li ústrojí dobře zřízené a zachovalé, jest i hlas dobrý a schopen cvičení a vzdělávání; je-li ale vadné aneb churavé, pozbývá i hlas vlastností hlasu zpěvného. Dutina ústní, tvar jazyka, spořádanost zubů ba i zevnitřní způsob krku přispívají víceméně k vlastnostem hlasu; pohlaví a stáří člověka dodává hlasu rozličného rázu. Přirozený ráz lidského hlasu jest hlavně trojí: hlas mužský, ženský a dětský; nepřirozeného rázu jest hlas kastratů.
Hlasy tohoto trojího rázu rozvrhují se na tři hlavní třídy, t. na vysoké, střední a nízké; jinak rozdělují se na čtyry a sice na vysoké a nízké ženské a na vysoké a nízké mužské hlasy. Dětské, chlapecké i dívčí, jež jsou též vysoké a nízké, druží se k ženským hlasům.
V tomto druhém rozdělení činí hlasy tak nazvaný hlasový kvartet, v němž se jmenuje vysoký ženský hlas: soprán (vrchní hlas), nízký ženský, alt (vysoký hlas), vysoký mužský, tenor (hlas, který hlavní zpěv držel), nízký mužský, bas (základní hlas). Jelikož se ale při mužských a ženských hlasech, zvláště ještě vysoké střední a hluboké rozeznávají, jsou ještě jiné vedlejší druhy hlasů a sice: mezzo-soprán (poloviční vrchní hlas) a baryton (vysoký základní hlas).
Každý druh hlasu má jistou řadu tónů, kterou může snadno a se slušným libozvukem vyvésti. Řady ty nejsou ale u všech hlasů stejné; některé hlasy t. dosahují více tónů vysokých, jiné zase více hlubokých a zase jiné obsahují jen tóny střední. Škálu všech tónů, jichž některých hlas vůbec do výšky a hloubky dosáhnouti může., budeme nazývati dosah hlasu, což Řek nazýval diapason.