a modré chocholky viděti. Kol hradu byl malý lesík z pavích per a na čtyřech koncích louky blyštěly se ledové hory, z nichž medovina tryskala. Nejvzácnější pokrmy pokrývaly stůl: Na stříbrných mísách spočívaly ohromné paštiky, jejichž kůra pozlacena byla; pečené srnky byly na zlatých mísách složeny, labutě a pávi ve velkém množství stáli opodál, a talíře ze zeleného skla, představující hnízda ptačí, obsahovaly tvrdá vejce, pokrytá drahocenným šafránem a hřebíčkem zdobená; nejnádhernější ovoce pestřilo se na křišťálových příborech stolních mezi pokrmy, a ve velké zlaté nádobě byly hrušky zadělané a dušené ve vodě růžové. Mezi tyto krmě dýchaly růže a violky sladkou svoji vůni, a sníh a led ve velkých kupách jiskřil se v září světel a byl k ochlazení vína, pigmentu a hypokrasu určen, aby takto žár těch nápojů zmírnil, by po skončeném kvasu spánek nerušily.
Po celý večer pozoroval Gaston svého přítele a krásnou Belisantu co nejbedlivěji, ale ani jeho žárlivost nenašla příčiny k rozhorlení, tak chladná a lhostejná byla Belisanta.
Dlouhé hodování došlo konce a hosté sestoupili do lunojasné zahrady, kde se procházeli, až jim konečně pážata v různých drahocenných nádobách nápoj přinášela, který se před spaním nejraději užívá, totiž víno s příměskem buď myrty, buď hysopu nebo rozmariny. Pak odebírali se pomalu každý na své lůžko —
