I. Lék proti lásce.
Výtečný pan Morris byl Angličan a žil za dnů královny Viktorie Dobré. Byl to člověk velmi zámožný a rozumný; četl Times, chodil do kostela a když dospěl prostředních let, zahostil se mu na tváři výraz tichého opovržení ke všem, kdo nebyli jak on. Byl jedním z lidí, kteří konají vše, co je správné, slušné a rozumné, s nezvratnou pravidelností. Nosil vždy jen příhodné a slušné šaty, dovedl se udržeti na úzké cestě mezi fintivostí a ošumělostí, přispíval vždy jen na pravé dobročinné účely, a to v rozvážném kompromissu mezi okázalostí a skrblictvím, a nikdy neopomenul si dáti přistřihnouti vlasy do náležité délky.
Vše, co se slušelo a patřilo, aby muž jeho postavení měl, pan Morris měl; a vše, co se slušelo a patřilo, aby neměl, pan Morris dojista neměl.
A mezi jiným slušným a patřičným majetkem měl tento pan Morris ženu a děti. Byl to ovšem náležitý druh ženy a náležitý druh a počet dětí; nebylo na nich
