nebyl již domovem, jsa navštěvován takovými sousedy Ugh-lomi nesl sekeru a Eudena křesadlo. Tak jednoduché bylo palaeolithické stěhování.
Šli proti proudu, ačkoli tento směr vedl snad přímo do medvědího doupěte, poněvadž nebylo jiné cesty. Po proudu byl kmen a nezabil Ugh-lomi Uyu a Waua? A proudu musili se držeti, aby měli co píti.
Tak kráčeli mezi buky, pod nimi rozvíralo se úžlabí, na jehož dně tekla řeka, pěnivá bystřina, v hloubi pěti set stop. Ze všech proměnlivých věcí tohoto světa, plného změny, nejméně se mění běh řek v hlubokých údolích. Byla to řeka Wey, řeka to, kterou známe podnes, a naše dvojice šla právě přes místa, kde nyní stojí malý Guildford a Godalming — první lidé, kteří přišli do této země. Jen jednou zavřískla opice a zmizela; po celé délce skalní obruby, pusté a rovné, běžely stopy velkého jeskynního medvěda.
A tu medvědí stopa uchýlila se od okraje, ukazujíc, jak se Ugh-lomi domníval, že se šelma pustila od jistého místa na levo, a když se chvíli drželi podle okraje srázu, octli se náhle u konce. Pohlédnuvše dolů, shledali, že stojí nad půlkruhovým prostorem, způsobeným zřícením skal. Rokle byla jím zasažena napříč a řeka zahražena, tvoříc tůni, a odtékala přes balvan bystřinou. Tato hráz utvořila se již dávno. Byla porostlá travou, avšak průčelí srázu, jež se rozkládalo polokruhem, zdálo se stále čerstvým, jak onoho dne, kdy skály pukly a sřítily se. Značně v popředí pod úpatím těchto srázů černala se ústí několika slují.
A když tam stáli, prohlížejíce si ono prostranství a nemajíce chuti je obejíti, poněvadž se obávali, že snad medvědí doupě leží někde na levo ve směru, kterým se museli dáti, spatřili náhle jednoho medvěda, a pak oba, jak vystupují po travnatém úbočí po pravé straně a jdou přes amfiteátr k jeskyním.
