Stránka:Vymazal, František - Zrnka.djvu/66

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


Čemu nerozumíme z vlastní praxe, tomu nerozumíme vůbec.

Čím máme více příčiny býti s sebou nespokojeni, tím více nespokojeni jsme se světem.

Nesmrtelným se můžeš státi jenom svými skutky, přečkají-li tě.

Pro hloupost svou se ještě nikdo nezastřelil, ale pro následky hlouposti.

Čím více stárneme, tím více litujem, čeho jsme kdysi opomenuli.

Ku konání dobrých skutků je ve světě více příležitosti než v klášteře.

Čím je člověk starší, tím více mu to připadá jako ve zvěřinci.

Každý šlechetný člověk je aristokrat.

Krásní řečtí bohové by nebyli tak bezbožní, kdyby je nebyli vymyslili lidé.

Kolik lidí cítí v sobě povolání dobře se mít a nic nedělat.

Víra nepotřebuje důkazů.

Pěkné povídání bývá lepší než nejdůkladnější přednáška. —

Všem lidem sahají nohy jenom až po zem.

Útěcha neutěší, ale lichotí.