Stránka:Vymazal, František - Zrnka.djvu/140

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

Kdo o své skromnosti ví, ten už není skromný.

Nejlepším důkazem každého umění je: udělej to!

Bylo by na světě mnohem méně zlého, kdyby se zlé nepáchalo ve jménu dobrého.

Kdo vám káže nenávist, ten vás nespasí.

Místo nestranného člověka je mezi dvěma stolicemi.

Čím je kdo nevzdělanější, tím rychleji se umí vymlouvat.

Pošetilí lidé mluví hlouposti a rozumní je dělají.

Hotentotům není slavným ani Napoleon.

Sláva drobných lidí se jmenuje úspěch.

Kdo už nepovažoval to, co si troufá, za to, co by dovedl?

Podceňujeme to, co máme a přeceňujeme to, co jsme.

Naše vědomosti záležejí z toho, čemu jsme se naučili a z toho, co jsme zapomněli.

Šťastní otroci jsou největší nepřátelé svobody.

Nejbezohlednější jsou lidé, kteří v životě nedbají ničeho tak, jako svého pohodlí.

I nejmenší světélko má svou atmosféru.

Lékaři jsou nenáviděni buď z přesvědčení, buď z přílišné hospodárnosti.

Když se móda stala všeobecnou, přestala býti módou.