Rád bych věděl, kam by byl Dante strčil onoho básníka, který napsal verš: O bože; všecky nároky.
Nejsnadnější bývají hádky v novinách: jeden řekne co chce a druhý také.
Kolik bochníků chleba bychom dostali za to, co ročně v Rakousku prokouříme (úloha pro národní školy).
Zeptej se vědce, proč se stal z českého Matějky polský Matejko a ne Maciejka a on ti odpoví: To nestojí v Gebaurově hláskosloví.
Američanu nejsou dějiny nic, přítomnost je mu všecko.
Kdo byl otrokem peněz, nebude snadno jejich pánem.
Hospodský bývá obyčejně uvědomělejší než jeho hosté.
Žili jsme mnoho ve vybájené minulosti.
Dělení práce půjde tak daleko, že budou professoři dějin pro 14. století, pro 15. století atd.
Mnozí hostinští mají původní plzeňské; a co mají ostatní?
Kdo ví, nejsou-li mnozí z nás potomci nějakého neznámého předhistorického národa.
Žebrání bývalo kdysi ctností; nyní se žebráci zavírají.
Čas, zdá se, zabíjí i zločiny.
Kdo si vybírá čtení podle dějin literárních, ten se často napálí.
