Stránka:Vymazal, František - Zrnka.djvu/11

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla ověřena


Ať si kdo o Tobě poví sebe více dobrého, nepoví Ti nic nového.

Býti hrdým na sebe není neslušné, ale směšné je honositi se jinými.

Málo lidí ví, jak mnoho musí člověk vědět, aby poznal, jak málo ví.

Čím má kdo méně rozumu, tím to méně pozoruje.

Kdo se nepokládá za příliš mnoho, je více než myslí.

Odvahu a skromnost nelze napodobit.

Co dělají velicí, o tom klepou rádi maličcí.

Suď o jiných tak, jak si přeješ, aby oni soudili o tobě. —

Kdo mluví příliš mnoho o jiných, spálí si jazyk.

Nic není obyčejnějšího, než jméno přítel a nic není řidšího.

Jenom maličcí lidé dělají plány až do své smrti, větších lidí plány jdou dál.

Chceš-li se napiti dobrého piva, počkej až budeš mít hodnou žízeň.

Taškáři mívají více štěstí než spasitelé.

Myslit je těžko.

Statistika je nejprázdnější věda.

Dějiny vědy jsou věda sama.

Všem řečem přibývá slov, jimž všichni rozumíme.