Hebrejský jazyk a písmo.
Hebrejština je jazyk starých Israelitů a Starého Zákona. Hebrejsky mluvili Israelité asi do roku 200 před Kristem. Již před tím, zejména v zajetí babylonském (okolo 500 před Kr.) počali mluviti aramejsky. Od té doby (od roku 200) zůstala hebrejština jazykem jejich bohoslužby a literatury.
Hebrejština, aramejština, arabština atd. jsou semitské jazyky. Jsou mezi sebou asi tak příbuzné jako slovanská nářečí. Nejstarobylejší mezi nimi je arabština. Hlava se jmenuje arabsky rás, hebrejsky róš, aramejsky ríš.
Za doby Kristovy mluvil lid v Palestině vesměs aramejsky, jak patrno z aramejských slov, která Nový Zákon Kristu připisuje: eloi, efata atd.
Hebrejština je řeč velmi jednoduchá. Všech hebrejských slov napočítali 5555.
Staří židé nazývali sebe Israelity, cizinci jim říkali Hebreové. Židé (Judové) znamenalo původně jenom Israelity kmene Judova, největšího a historicky nejdůležitějšího z kmenů židovských (v okolí Jerusaléma).
