70
přihlížeti ráčí a o tom, co jim výdatně prospívá, ustavičně na mysli přemítá: nicméně přece zvláštní jakousi přízní hojněji ku prospěchu těch se kloní, které pevná a stálá věrnost a neporušené dlouhé služby mnohokráte doporučují. Předstoupiliť zajisté před Naši dobrotivou tvář věrni Naši milí, měšťané Naši Třebičtí atd.“ List dán jest v Brně v den sv. Jana Křtitele léta Páně 1435. Husitské bouře ukončeny teprve mírem Jihlavským r. 1436, když Čechové, obdrževše kompaktáta, zbaveni byli klatby, prohlášeni za věrné syny církve a smířeni s ostatními národy.
Pohroma válek husitských zhoubně zasáhla klášter Třebický: budovy klášterní a kostel byly porouchány, statky venkovské spustošeny. Již opat Petr r. 1435 přinucen byl většinu zboží proboštství Měřínského zastaviti bratřím Václavu a Jiřímu z Kravař, pánům na Meziříčí.
Nástupce Petrův opat Trojan (od r. 1439), muž rozvážný a rázný, snažil se budovy a kostel opraviti a dobrým hospodařením klášter povznésti, ale doba tomu příznivá nebyla: za nezletilosti Ladislava Pohrobka vlast naše opět se stala dějištěm nepokojů, strannických vášní a zlého řádění lupičů. Mnohé zboží, nejen vzdálené, nýbrž i blízké, musel opat Trojan buď zastaviti neb prodati na záchranu kláštera a to za ceny nepatrné, poněvadž vše bylo spustošeno. Hned po svém nastoupení vzdal se opat ročního příjmu 8 kop, které obec Třebická o sv. Jiří platívala. R. 1440 prodal ves Kracovice se vším příslušenstvím panoši Náckovi z Kožichovic a r. 1447 ves Ptáčov Janovi z Kožichovic. Poněvadž vše to na opravu a výživu kláštera nedostačovalo, vypůjčoval opat větší obnosy a pomáhal si k penězům různým způsobem. R. 1440 dal Třebičanům za půjčku 80 kop odúmrť. Dluhů rostlo pořáde, pročež věřitelé obávali se již více půjčiti. Aby úvěr další získali, vydali převor kláštera Jan, probošt Lužský Dominik, bratr Matyáš a celý konvent kláštera Třebického listinu, kterou společně ručili za všechny dluhy opatem Trojanem ve prospěch kláštera učiněné, a světské ručitele v tom opatřili, aby z ručení žádné škody neměli. Ku konci listiny prohlašují: „pak-li by někteří z těch aneb všichni a každý podle jeho zavázání svým časem, jakož to ti listové na ty dluhy učiněné svědčí a tak, jakož se svrchu píše, vyvážen neb vypraven nebyl a skrz to které škody vzal, jehož toho Bůh uchovej, tehdy pro to nevy-
