68
učení nejvíce se rozplamenily na jihu Moravy, kde smutný stihl osud klášter Velehradský r. 1421. Mezitím, co v Čechách chrabrý Žižka své Tábory od vítězství k vítězství vedl, na Moravě král Zikmund se svým zetěm Albrechtem husitské pány držel na uzdě, ano ty nejhorlivéjší z nich přiměl k odřeknutí se čtyř článků Pražských. Tyto poměry dodaly bojovnému opatu Benešovi[1] z Lomnice odvahy, že s many klášterními vytáhl na pomoc biskupu olomuckému, Janu Železnému, když dobýval Černé Hory. Také bylo tenkráte město Třebíč ještě skoro zcela katolickým a husitství jen skrovně se tam ujímalo. To dokazují slova krále Zikmunda, když r. 1421 městu Třebíči vše práva a výsady potvrdil. Praví: „Ačkoliv královského důstojenství dobrotivá Výsost všem věrným poddaným milostivě se propůjčuje, však přece před jinými k těm štědře se nakloňuje přízní svou a milostí, o kterých jest zkušeností známo, že nad jiné větší oddaností a stálou věrností k Nám a předchůdcům Našim se skvěli.“
Když r. 1423 husité čeští, vedeni Žižkou, po druhé na Moravu vtrhli, obešli pevnou Jihlavu a jen krátce se pokusili dobýti kláštera a města Třebíče, které snad ještě hájil opat Beneš, načež, nechtíce se obtížným dobýváním déle meškati valili se dále na východ do Uher.
Opat Beneš byl koncem r. 1423 již mrtev, po něm následoval v otázkách náboženských umírněný opat Petr II. Žižka chtěje následujícího roku napraviti, co se mu nezdařilo, podnikl na Moravu druhou výpravu, na které zasáhnut byl morovou ránou, dříve než překročil hranice moravské. Avšak osiřelé houfy husitské valily se na Moravu a nárazu jejich nemohl ani pevný klášter Třebický odolali. Byl dobyt a vojskem osazen. Posádka husitská činila odtud zhoubné výpravy na vše strany, zvláště na statky klášterů Dalešického, Novoříšského a Luckého; také jímala kupce německých měst Jihlavy, Znojma a Brna. Protož spojila se královská města proti posádce husitské a posily nečekajíce, vypravila na podzim r. 1425 proti Třebíči vojsko, které od husitů potřeno bylo. Zároveň markrabí moravský Albrecht umínil si, že stůj co stůj husitskou posádku z kláštera vypudí. Král Zikmund,
- ↑ Pešina o něm praví, že byl bratrem Martina z Lomnice a na Meziříčí a líčí jej jako „vir supra togae et onlinis sni opinionem fortis et impavidus“ První udání není správné, neboť pánem Meziříče byl tehdy Petr z Kravař.
