Přeskočit na obsah

Stránka:Vlastivěda moravská - Třebický okres - 1906.djvu/82

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

67

přidržovaly, měly nepřítele markrabího Prokopa ze všech stran: dostaloť se Prokopovi zboží hradu Rukštejna s Přibyslavicemi, Číchovem, Starčí, Čáslavicemi a Římovem a hradu Rabštejna s Dukovany a Rouchovany. Mimo to hlavní stoupenec Prokopův Jan Sokol sídlel poblíž Náměště na hradě Lamberku a loupežných jeho výprav súčastnil se rodák třebický Václav.[1]

Třebičtí měšťané za svou věrnost odměněni byli markrabím Joštem r. 1404 potvrzením všech výsad a právních zápisů na věčné časy, což po smrti Joštově král Václav r. 1413 opakoval. Na počátku stol. XV. opatoval Ignác (Nácko), jehož jméno čteme ponejprv roku 1405, když biskup Lacek z Kravař dobrodincům špitálu třebického udělil odpustky 40 dnů; témuž špitálu zakladatel Janek, obecní starší, daroval lázně, které koupil od opata Nácka. Městská rada, v jejíž čele stal rychtář Martin, osvobodila r. 1406 špitál ten ode všech městských poplatků. Po domácích válkách mezi Joštem a Prokopem ocitnul se klášter v největší tísni, avšak venkovských statků neodprodal, nýbrž za peníze vypůjčené dal věřitelům křesťanům i židům v Kutné Hoře v zástavu stříbrné schránky na ostatky svatých ano i opatskou infuli zastavili jistým Něprovi a Trlanovi, kteří ji jihlavským židům za 20 kop postoupili. Poněvadž opat Ignác pochyboval, že by lepší časy brzy nastaly, splnomocnil i s konventem klášter Vilémovský (v Čechách), aby zastavené klenoty za 60 kop vybavili a je dotud u sebe chovali, až by je Třebický klášter vykoupil. Z vesnic zastavil Ignác pouze Zhořec Mikuláši Žídkovi za 25 kop a Meziříčko Ješku Střečkovi za 30 kop a zaměnil rybníky Netínské Lackovi z Kravař, pánu na Meziříčí, za ves Zhoř. Majetkově tyto změny zasáhly jen proboštství Měřínské. Opat Třebický těšil se velké vážnosti, neboť Kostnický sbor a pozděj i papež Martin ustanovili ho s Kounickým proboštem a kanovníkem Petrem z Račic za rozsudího o patronát kostela v Mohelně. Rozsouzeno, že patronátu užívati má do své smrti vladyka (miles) Petr z Jevíčka (Gewczer); potom má připadnouti klášteru Oslavanskému.

Opat Ignác zemřel r. 1418; za jeho nástupců Jindřicha II., Beneše z Lomnice a Petra II. zuřily války husitské. Štěstím pro klášter a jemu poddané město bylo, že vášně pro nové

  1. Jest snad totožným s Václavem, synem Všeborovým z Třebíče, jehož jméno se připomíná ještě r. 1417.