62
- že přišel o hrdlo, kdokoliv uvnitř zdí klášterských pohaněl řeholníka, neb vložil naň nepřátelsky ruku; mimo to z jeho pozůstalosti zaplatilo se klášteru 10 hř. zlata,
- že lupič zboží klášterního nejen klášteru škodu nahraditi, nýbrž i markraběti 10 hř. zlata zaplatiti musel.
Pod ochranou klášterskou obec Třebická tak zmohutněla, že již za krále Otakara II. uprostřed stol. XIII. práv městečka nabyla, totiž práva tržního a soudního. Vysvítá to z listiny, vydané opatem Martinem II. r. 1277 měšťanu Heřmanovi, ve které praví: „uváživše zásluhy měšfana svého Heřmana v Třebíči a majíce na paměti, že jsme ho nazpět zavolali z cizí zemé[1], do které se byl odebral a že jsme milostivě s ním nakládati slibili: témuž Heřmanovi, jeho dědicům a dědicův nástupcům ze zvláštní milosti na věky jsme povolili, aby z domu svého, jejž v městečku našem Třebíči drží a má, jen půl hřivny a berni královskou, když se všeobecně v zemi vybírá, platiti povinen byl; Heřmana řečeného všech berní, daní a dávek, jaké často pro rozličné potřeby městečka se ukládají a jeho dědice a dědicův nástupce naprosto a vůbec mocí tohoto listu zbavujíce“.
Obyvatelstvo městečka Třebíče převahou českého, tvořili rolníci, řemeslníci a kramáři.
Opat Martin zažil pád Otakarův a záplavu kraje třebického vojskem Rudolfovým, které tudy po staré silnici na Jihlavu do Čech ke Kutné Hoře táhlo. Za mládí krále Václava II. zmohly se v zemi roty loupežnické, vedeny ziskuchtivými šlechtici; od nich trpěly statky benediktinů třebických, zejména v okolí brněnském rotami hradu Obřanského, takže mnohé vesnice již tehdy klášteru odcizeny byly.
Po opatovi Martinovi II. připomíná se na jedné listině z r. 1289 opat Unka a hned roku následujícího opat Jan. Tento koupil od komtura templářův Sifrida ½ lánu a dvůr ve Svatoslavě za 20 kop. R. 1293 svědčil v rozepři mezi farami s v. Petra a sv. Jakuba v Brně.
- ↑ Patrno, že klášter Třebický jmenovaného Heřmana z Némec do Třebíče jakožto kolonisatora nově povýšeného méstečka povolal dle způsobu vládnouciho za Otakara II.; snad jej učinil prvním rychtářem méstečka Třebíče. Širší německou kolonisaci klášter neprovádél; několik osad, na př. Nadějov, Amolec, Benetice, Lhotu založil domácími lidmi. Méstečko Opatov nebylo základem kláštera Třebického, nýbrž Želivského, jenž poblíž držel proboštstvi Knéžické.
