Stránka:Vlastivěda moravská - Třebický okres - 1906.djvu/76

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

61

skou se dávali. R. 1264 nařídil biskup Bruno opatu Třebickému, aby odváděl desátek 10 kop stř. povinný biskupům olomuckým, služebníku biskupskému Konrádovi, řeč. z Hučarie. R. 1272 syn moravského komorníka násilím statky odňal klášteru v zástavu za dluh otce svého; což když král Otakar se dozvěděl, ostře mu to vytýkal a přísně mu nařídil, aby bez prodlení zabavené statky vrátil.[1]

Lovecký hrádek „Třebíč“, dle kterého klášterní založení pojmenováno bylo, stával ve dvoře panském asi na místě nynějšího lihovaru. Není pochyby, že stavba kláštera mnoho řemeslníků do těchto končin přivábila, kteří se zde trvale usadili, čímž osada Podklášteří povstala. Nesmíme si však krajinu zdejší představovati jakožto docela pustou a nezalidněnou za těchto dob. Ze zakládací listiny naopak poznáváme, že podél Jihlavky, ano i vzdálené od řeky byl počet osad větší nežli za dob našich, arciť osad skrovnějších nežli dnes.

Jisto jest, že řeholníci především o upevnění a zvelebeni křesťanského života ve zdejší krajině se starali, vyučujíce lid kázáními, zakládajíce četné fary a stavíce kostely. Stavba rozsáhlého kláštera a nádherného kostela nová řemesla sem zavedla a čilý ruch klášterní, jenž postupem věku XII. zde zavládl, zejména četné poutě lákaly sem nové obyvatelstvo, ano i židy, až konečně prostor na levéni břeku řeky Jihlavky úplně byl zastavěn a na pravém břehu stavěti se počalo. Tím položen základ nynějšího města Třebíče. Tato osada rychle a utěšeně zkvétala a byla s Podklášteřím podřízena klášteru, jenž jako jiné kláštery v Čechách a na Moravě svým poddaným důležitá práva a immunity získal.

Hlavní takové svobody byly:

  1. Že statky klášterské daně a roboty byly prosty,
  2. že v trestních záležitostech svých poddaných měl klášter vlastni právomoc,
  3. že žádný komorník nesměl vstoupiti do statků klášterských, aby pohnal poddaného před župní soud, nýbrž musel případ oznámiti správci kláštera, který věc ujednal,
  1. Snad se tím míní syn komořího Artleba z Myslibořic, jenž byl r. 1268 a 1269 purkrabím na Veveří, kam klášter Třebický komorním poplatkem povinen byl.