340
K Předínu patří: 485 ha. polí, 139·5 ha. luk, 1·2 ha. zahrad, 100·5 ha. pastvin, 689·1 ha. lesů a 3·2 ha. rybníků.
Křížů v polích okolo Předína jest několik, všechny z novější doby; kříž na silnici k Valdorfu sluje „královým“.
Předín byl r. 1856 povýšen za městys s dvěma trhy.
Od r. 1871—1878 byl zde poštovní úřad.
Ze živelních pohrom v minulém století nejtěžší byly: r. 1831 a 1832 cholera a r. 1853 dne 1. července strašná průtrž mračen, která zničila skoro veškeru úrodu.
Dějiny. Kdy Předín založen byl, nedá se určití; patřiť založení jeho do doby první kolonisace zdejší krajiny, do X.—XII. stol. S mnohými okolními vesnicemi náležel k manství heraltickému. Páni z Heraltic zapisovali na Předíně a blízkém Dašově svým manželkám věno.[1] Po smrti bratří Smila a Radslava z Heraltic markrabí Jan r. 1366 udělil léno na Heralticích, v Předíně 6 lánů beze čtvrti s kostelním podacím, v Petrovicích 16 lánů, v Dašově 4 lány a j. v.[2] Petrovi Hechtovi z Rosic, který markraběti za ten dar k službám manským byl zavázán. Tím ocitl se Předín v rukou tří majitelův: Hechta z Rosic, Oldřicha z Heraltic a jeho bratra Jana. Jan z Heraltic prodal svou část (půl Předína a půl Dašova) r. 1371 jakémus Fricovi, který již dříve nějakým majetkem zde vládnul, dle kterého roku 1368 psal se „z Předína“. R. 1371 zapsal Oldřich své ženě Evě na Předíně, Dašovicích a Roketnici 100 kop věna, která po jeho smrti se provdala na jistého Václava (nešlechtíce) a r. 1386 své věno za 25 kop zastavila brněnskému židu Chavlovi.[3] Mezi tím prodal r. 1383 Fricek z Předína 8⅓ lánu ze svého zboží v Předíně Janovi hraběti z Hardeka, podržev pro sebe v Předíně 3 lány, půl kostelniho podací, půl rybníka a část lesa; mimo to prodal mu ves Tasovice (Dašov), 8 lánů a čtvrt v Červených Martinicích, konečně ves Jevišovice (snad zašlé Jeníšovice neb Jeníšov) se vším právem, jak je r. 1379 koupil od Jimrama z Jakubova. Vše tyto statky zapsal hrabě z Hardeka své ženě, aby jich doživotně užívala, po její smrti aby padly na Jana ml. z Hardeka,
