Starší názvy tratí: na Popeleckém, u Rybníčka, Sušovská trata, na Tvarůžnici, v Jakrabickém lesíku.
Území pozďátecké má 234 ha. pole, 12•6 ha. luk, 18 ha. zahrad, 26•4 ha. pastvin, 60•3 ha. lesa a 0•12 ha. rybníků.
Staré rody jsou: Nejedův a Nováčkův.
Asi 10 minut na severovýchod leží v úzkém údolí na potůčku Kožichovském sirkové lázně „Dobrá Voda“ zvané. Jest to výletní místo Třebíčanů, avšak méně navštěvované, než by zasluhovalo. O účincích vody Pozďátecké psal již r. 1765 Jan Kř. Mich. Sagar ve spise: „Kurzer Bericht von dem Pozdiateker Gesundbrunnen unweit der Stadt Trebitsch in Mähren“ (Krátká zpráva o Pozďátecké léčivé vodě nedaleko Třebíče na Moravě). Pozďátky, v zakládací listině klášterní „Pozďátici“, odloučeny byly s Okrašovicemi od statku třebického po 200 let, až r. 1632 opět s ním byly spojeny (viz Okrašovice). K Pozďátkám patří mlýn s pilou; dříve stával ve vsi panský dvůr.
Prosenín viz Radošov.
Předín
od osob. jména Předa[1]; má ve 121 dom. 748 obyv. českých.
Osada ležící na nepatrné vyvýšenině u rybníka má náves nepravidelnou otevřenou, do které ústí pět ulic; mimo to jsou dvě postranné ulice za potoky, jež se vlévají do rybníka u samé osady. Domy stavěné z kamené — jen některé posud roubené — a pokryté šindelem stojí průčelím do ulice. Dům skládá se ze světnice, kuchyně a chléva; k tomuto přiléhá stodola neb kůlna. Kroj nezachoval se svérázný, nýbrž jest poloměstský; za to v nábytku nalézáme mnohý starý pomalovaný kus. Kostel na návsi pochází přestavbou z r. 1849, kdežto věž jest starožitná. (Obr. 151.)
- ↑ Předa, syn Růzův, poslán byl s proboštem Podivou od knížete Vratislava r. 1073 do Říma se stížností na biskupa Jaromíra, (Kosmas II.)
