Stránka:Vlastivěda moravská - Třebický okres - 1906.djvu/179

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

162


Zdravotnictví. Mimo okresního lékaře a lékaře zaměstnané v nemocnici cis. Frant. Josefa provozuje v Třebíči praxi 5 graduovaných doktorů lékařství, z nichž jeden jest pouze zubním lékařem. Lékárny jsou zde dvě. Již r. 1601 činí se zmínka o lékárně na domě čís. 21./46., kterou držel apatykář Kryštof ; ač své stanoviště lékárna měnila, byla vždy na náměstí a držitelé její v XVII. a XVIII. stol. byli Němci. Od r. 1828 až do r. 1850 byly zde lékárny 2 (druhá na Podklášteří); tato r. 1850 přestala a zůstala toliko lékárna na náměstí až do r. 1902, kdy dáno povolení zaříditi druhou lékárnu na Jejkové.

První správu o nemocnici v Třebíči máme ze sboru bratrského, kde měli sanatorium pro choré členy Jednoty ; toto trvalo do r. 1640, když poslední jeho správce Wolfgang Securius odešel do vyhnanství. R. 1854 zřízena dobrovolnými příspěvky obecní nemocnice na 12, později na 30 postelí.

V letech 1901—1903 zbudovala obec nákladem 388.000 K velkou městskou nemocnici. Založena jest dle systému pavilónového, má ústřední topení a elektrické osvětlení; zařízení její vyhovuje všem moderním požadavkům. (Obr. 75.)

Lázné byly v Třebíči od časů pradávných; výnos jejich náležel klášteru až do r. 1405, kdy je prodal opat Ignát obecnímu staršímu Jankovi, jenž je daroval špitálu; bývaly dokonce stol. XVII. u „Černého orla“; r. 1580 zemřel jejich majitel Viktorin Bradka, což na tom domě (čís. 17. na Náměstí) dosud poznamenáno jest; o lázních napsán inventář r. 1618, který se posud zachoval. Lázně měnily často majitele, až počátkem stol. XVIII. úplně zanikly. Veřejné parní lázně založeny byly na Stařečce v domě Synkově r. 1890.

Chorobinec „sousedský špitál“ zvaný, založil r. 1405 měšfan Janko pro schudlé, staré měšťany a mezi jiným zbožím daroval mu lázně Sčubovy, které byl od opata Ignáce za 11 hř. Pražských gr. koupil, podřídil jej vrchnímu dozoru faráře od sv. Martina (Jiřímu). Olomucký biskup Lacek udělil všem, kdožby špitál ten

podporovali, 40denní odpustky a městská rada osvobodila jej ode všech daní a břemen obecných na věčné časy r. 1406. Po vyvrácení města byly výsady špitálu obnoveny. Ku konci XV. stol. daroval jakýsi zeman, který malomocenstvím stížen do špitálu