Přeskočit na obsah

Stránka:Vlastivěda moravská - Třebický okres - 1906.djvu/163

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

146


i s mistrem svým jsou živi, toliko práci rukou svých se živice.“ Po 5ti letech byl Eneáš mezi starší vzat a hned biskupem volen, kterýžto úřad 6 let zastával v Ivančicích, kde zemřel r. 1594.

Po Eneášovi r. 1577 spravoval sbor Pavel Cedron, „pobožný jako jeho předchůdce Jan Aeneas“. Z Třebíče dosazen byl do Strážnice, kdež zemřel r. 1585.

Pak se připomíná jakožto správce sboru jeden z překladatelů bible, Jan Kapita, (Hlava) jenž zemřel r. 1589. Nekrolog o něm praví: „Tn v Třebíči byl několik let správčím, téměř vždycky nemocen byl. Byl také jedním z ouzké rady. Rodem byl z Bystřice pod Pernstýnem, člověk učený. Bratr Eneáš nad ním kázal při sboru třebickém“.

Za Eneáše Boleslavského žil v Třebíči bratr Pavel Konvaldský, bratr Jana Černého, „muž upřímný ctnostný a pracovitý“, byl dán bratrovi Eneášovi, „aby za otce v čeledi byl“. Dokonal zde r. 1580.

Potom ve správě církve jmenuji se bratři : Jiří Lotis, Daniel Borras a Jak. Kment; ve stol. XVII. Samuel Roudnický, Samuel Benedikt: posledním byl Vavřinec Justýn, jenž jako starši Jednoty zemřel r. 1648 ve vyhnanstvi v Púchově.

Nízké stáři církevních správců bratrských, jehož se dožili, poučuje nás, že život jejich pln byl strasti, starostí a nedostatku.

Sbor bratrský stával na místech nynějšího kláštera kapucínského až do r. 1687, při němž býval hřbitov a v něm mausoleum pánů z Doubravice a jich známých a příbuzných. O tomto píše Paprocký v „Zrcadle markrabstvi mor.“: „V témž městě Třebíči při zboru jest zahrada, kdežto mezi zdmi jest plac pěkně obezděný, v nichžto kameny vsázené a na nich osoby vytesané, tolikéž i textové se spatřuji. Jest také obzvláštní sklípek, kdež leží tělo urozeného p. Burjana Osovského z Doubravice a na Třebíči, kterýžto život svůj dokonal l. 1563. Tam tolikéž i paní manželka jeho pochována jest, jakž o tom náhrobek těmito slovy svědčí: Léta 1567 umřela jest urozená paní paní Eliška Bítovská z Lichtenburka, pozůstalá vdova po uroz. pánu Burjanovi Osovském z Doubravice a na Třebíči“.

R. 1588 pochována tam byla pani Bohunka z Žerotína, první manželka Smila Osovského z Doubravice a r. 1613 Smil Osovský. Nápis na jeho náhrobku následující jest: „Letha Panie