K doplnění kulturního obrazu sluší ještě uvésti, že bylo ve městě na sklonku XVI. věku již několik kupeckých krámů, že obec vydržovala a platila lázebníka, že byly tu troje lázně a jedna lékárna, že dobročinnosti veřejné sloužily špitál městský a bratrský a že se město zdobiti počalo i po stránce architektonické a umělecké.
Veškeré téměř domy na náměstí měly nádherné štíty, namnoze sgrafittované, domy některých rodin bohatších sgrafitta po celých průčelích; radnici zbudovala obec po požáru v r. 1599 ve slohu české renesance a okrášlila uvnitř bohatými freskami.[1]
Obyvatelstvo déle než 120 let nepoznalo přímo útrap válečných, prolož nutno století XVI. nazvati jednou z nejšfastnějších dob, jaké kdy město prožilo. —
Události věku XVII. měly se utvořiti zcela jinak. Již první jeho desítiletí vyplňují následkem protireformačních, dynastií podporovaných snah strany katolické těžké náboženské zmatky a spory v zemi, vpády Bočkajovců a roztržky mezi císařem Rudolfem a bratrem jeho arciknížetem Matyášem přivádějí na zemi svízele válečné a těžké boje náboženských a politických stran stále se přiostřují a hrozí konečnou všeobecnou katastrofou.
R. 1608 arcivévoda Matyáš táhna s vojskem do Čech, zdržel se dne 2. května v Třebíči, pak postupoval dále přes Okříšky a Brlnici k Jihlavě. Den po jeho odchodu (3. května 1608) vyhořela nedopatřením celá Třebíč.
V Třebíči, jakožto majetku horlivého člena Jednoty, nedošlo ovšem k nijakému hnulí protireformačnímu, naopak budovala tu obě vyznání šťastně o své další organisaci. V roce 1604 obdrželo město od pana Smila právo podační, dle něhož smělo město samo dosazovali kněze ke kostelu sv. Martina, roku 1606 opraveny a doplněny artikule literátského kůru, roku 1607 konala se zde slavná synoda bratrská. — Při zámožnosti měšťanstva neuškodily městu přespříliš ani často opětované značné kontribuce válečné a důchod městský rozmnožen od pana Smila ještě v posledních letech jeho života novým zdrojem příjmů, když ponechal obcí za odškodné 200 zl. vybírání mýtného a platu z pivních várek.
Mýto při městě Třebíčí dle usnesení sněmovního v Brně r. 1604 bylo takto stanoveno:- ↑ Zbytky fresk objeveny při bourání budovy po ohni z r. 1873.
