24
malé intensity neb ve případech nevyvinutých — jako v domněle neurasthenickém období progressivní paralysy — anebo jestliže nemocný, jako při pomatenosti se stává, chorobnou čásť svých myšlenek s nikým nesdílí, vystupuje někdy nespavosť jako důležitý faenomen chorobný silně v popředí.
Ze stavů těchto poměrně nejsnáze dá se poznati progressivní paralysa, protože i v počátečním období, kdy porucha duševní poměrně jest nepatrná, některé somatické známky jako: nestejné rýhy nosolicní, změny zorniček, tremor jazyka, občasné mlaskání, změny reflexů patellárních a j. bývají přítomny. Ostatní psychosy nevyvinuté a hlavně nespavostí karakterisované poznáváme ovšem nesnadněji. Avšak úloha zde přece není nesplnitelná. Sluší na psychosu v každém případě neobjasněné nespavosti pamatovati a v tom smyslu opatrně duševní stav nemocného zkoumati. Někdy pouhá otázka, zdali nemocného něco skličuje, nebo zdali jest spokojen, ukáže lékaři stopu ukrytého stavu duševního.
Vedle vyjádřených psychos jsou duševní stavy, které sluší snad položiti na rozhraní mezi normální a pathologické stavy duševní a které ve příčině nás zaměstnávající důležitý úkol hrají. Myslím tím takové stavy, ve kterých člověk normálně myslící, cítící a jednající čas ob čas pronásledován bývá nějakou nenadálou, ničím neodůvodněnou myšlenkou nepříjemného obsahu. Myšlenkám těmto říkám představy vetřelé, poněvadž se ve vědomí nemocného vtírají a nedají odbýti.
Jinak v české nomenklatuře odznačovány jako představy vnucené. Ve případech takových jest si mnohdy postižený dobře vědom anomalnosti své vetřelé představy a zápasí dle svých sil proti ní. Viděl jsem člověka, jemuž vetřela se myšlenka, že by měl se oběsiti. Cokoliv viděl ve vnějším světě, to zdálo se mu zvláště vhodným k oběšení. Na příklad viděl plynovou lucernu a ihned si myslel, na té že by se dobře viselo. V tomto svém stavu hledal pomoc, nejprve u lékařů, když zde nepořídil, radil se s knězem, ba i s osobami, o nichž se dozvěděl, že podobně trpí, až konečně postupem času představy své se zbavil. Jiná intelligentní nemocná trpěla představou, že sešílí, v ostatek v celém duchovním životě její nebylo lze dopíditi se nějaké anomálie. Osoba ta jinak duchaplná mně drasticky vyprávěla, jak ji vetřelá představa o spánek olupuje. Právě, když uléhá a nalázá se po tmě a v tichu nočním, dostavuje se vetřelá představa v největší intensitě tak, že postižená ustrašeně vstává a mezi služky běží, žádajíc, aby jí něco lhostejného vypravovaly. Takovým způsobem velikou čásť noci ztráví.
Dále bývají důležitou příčinou nespavosti, mnohdy velmi dlouho trvající, rozmanité neurasthenické stavy, při nichž ovšem kromě rozmanitých somatických stesků různé vetřelé představy rovněž bývají časté. Dílem působením jejich, dílem pod vlivem bezejmenné úzkosti, dílem však i bez nich, snad následkem zvýšení dráždivosti ústřed
