Diskusse naše o nespavosti má také na zřeteli jen případy tohoto posledního druhu, tedy případy, v nichž nespavost tvoří nejpodstatnější obtiž nemocného. Tohoto druhu případy způsobuji svědomitému lékaři zhusta jak po stránce diagnostické, tak po stránce therapeutické nemalou obtíž. Mluvím výslovně o lékaři svědomitém; tomu, kdo povolání své bére na lehkou váhu, nespavosť velikých potíží nepůsobí. Neboť bohužel právě při stavu tomto therapie bývá čistě symptomatickou. Čilá industrie lučebná produkovala v posledních letech tak velikou řadu spacích prostředků, že ve příčině této máme na snadě nebývalé bohatství. Těmito léky pak léčí se nespavosť velmi chutě a naše doba neštítí se ani takových prostředků, které, jako sulfonal, mají za sebou již celý hřbitov smrtelných otrav. Leč nazývati podávání rozmanitých omamujících a uspávačích prostředků při nespavosti léčením, jest eufemismus právě takový, jakoby se někdo domníval, že vyléčil růži, když natřel postiženou čásť kůže anthracenovým inkoustem tak, že osutinu viděti nelze. Léčení nespavosti má býti dle možnosti kausalní a teprve, kde tomu není možno vyhověti, smí býti symptomatické. Avšak vždy je trvalé podávání uspávajících léků věcí povážlivou. Je to půjčka na lichvářský úrok. Neboť abstrahujeme-li od těžkých ba i smrtelných intoxikací, má z pravidla trvalé užívání prostředků těchto špatný vliv na duševní stav nemocného. Již de Quincey mistrovským pérem nakreslil, jak duchovní síla při počasné otravě opiem trpí — psal na příklad, jsa opiofagem, prostý dopis několik měsíců. Mutatis mutandis platí tak i o jiných lécích uspávajících a také jejich trvalé užívání má na mysl neblahý účinek. Viděl jsem nemocnou, která při delším užívání chloralhydrátu na konec ustavičně plakala a teprve po odstranění tohoto prostředku se utišila.
Nespavosť ve smyslu zde líčeném jest následek přerozmanitých okolností. Stavy pak, z nichž nespavosť vyplývá, nejsou vždy chorobné.
Mnohý vyplývá z okolností nastalých za plného tělesného zdraví jednotlivcova. Tak jsou nálady duševní, v nichž člověk nespí. Zhusta jest to nálada mohutná: strach, zármutek, starosť, očekávání, stud, ba i radosť, pod jejichž vlivem mozek spánku podlehnouti nemůže. Avšak rovněž často jen nepatrná změna okolností životních stačí, aby spánek porušila. Skorem každý jednotlivec žádá k uspokojení svému řadu drobností, které sice jsou velice nestejné a rozmanité, avšak zejména v pozdějším věku stávají se nezbytnými. Lidé, kteří necestují, nespí před nenadálým nezbytným odjezdem. I cizí lůžko stačí, aby člověku ve zvycích svých ztuhlému spánek zamezilo. Také temperatura místnosti, kde člověk má spáti, je dů-
