Stránka:TAGORE, Rabindranath - Zahradník.djvu/84

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

Neboj se, ještě mi něco zbylo. Můj osud mne neošidil o všecko.


Utišení větru hrozí bouří a nízké mraky na západě nevěstí nic dobrého.

Uklidněná voda čeká na vítr.

Spěchám dostati se přes řeku, než mě překvapí noc.

O, převozníče, ty žádáš převozného?

Ano, bratře, ještě mi něco zbylo. Můj osud mne neošidil o všecko.


U cesty pod stromem sedí žebrák. Běda, dívá se mi do tváře s bázlivou nadějí.

Domnívá se, že jsem bohat ziskem dne.

Ano, bratře, ještě mi něco zbylo. Můj osud mne neošidil o všecko.


Noc se tmí a cesty osaměly. Světlušky svítí mezi listy.

Kdo jsi ty, jenž jdeš za mnou pokradmu tichými kročeji?

Ach, vím, chceš mě obrati o všechen můj zisk. Nezklamu tě!