Stránka:TAGORE, Rabindranath - Zahradník.djvu/67

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

Bylo poledne, když jsi odešel.

Prach cesty byl horký a pole těžce oddychovala.

Holubi vrkali v hustém listí.

Byla jsem sama na balkoně, když jsi odešel.


56.

Spolu s mnohými ženami pilně jsem konala všední, denní práce domácí.

Proč jsi mne od nich samotnou odloučil a odvedl mne z chladného přístřeší našeho všedního života?

Láska nevyslovená je posvátna. V šeru skrytého srdce září jako klenoty. Na světle zvědavého dne vypadá uboze temná.

Ach, ty jsi prorazil schránu srdce mého a vyvlekl mou chvějící se lásku na světlo, zničiv na vždy stinný kout, kde skrývala hnízdo své.