Stránka:TAGORE, Rabindranath - Zahradník.djvu/53

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

Jsem krutý ke své bolesti, abys ty tak neučinila.


Toužím odejíti od tebe; ale netroufám si, abys nepoznala mou zbabělost.

A proto vztyčuji hlavu svou, a bezstarostně přicházím k tobě.

Ustavičné útoky očí tvých věčně oživují bolest mou.


42.

O šílenče nádherně opilý;

když kopnutím nohy otvíráš své dveře a jsi na ulici za blázna;

když za jednu noc vyprázdníš celý svůj vak a luskáš prsty nad rozumem;

když chodíš podivnými cestami a hraješ si marnými věcmi;

nedbáš rýmu ani smyslu;

když rozpínáš plachty své před bouří a lámeš kormidlo ve dví,